Elegantní Dámě s čápem, tedy Janě Jelínkové, šansony vyloženě sluší

Jana Jelínková je samozřejmě nepřeslechnutelnou a nepřehlédnutelnou ozdobou kapely Sto zvířat, ale při poslechu jejího sólového alba Dáma s čápem bych doporučoval na to zapomenout. Kdo by totiž očekával skáčkový nářez domovských Zvířat, mohl by být zklamán. Tahle deska je jiná, i přes svou barevnost a pestrost komornější, jemnější, sevřenější. Jen minimum písniček míří na první signální, takže vyžaduje soustředěnější a opakovaný poslech. Trochu trpělivosti se však rozhodně vyplatí, protože teprve potom rozkvetou jednotlivé skladby do krásy a už vás nepustí.   

Původním záměrem bylo dvojCD, kdy na prvním CD měly být prověřené hity typu Dáma s čápem či Nejkratší cesta a na druhém pak nové skladby. Je dobře, že se tento nápad nerealizoval. Skok by to byl poměrně velký a hrozilo by, že někteří netrpěliví posluchači by mohli zůstat u výběrovky. Ne že by Sto zvířat nedělalo pestrou a promakanou muziku, ale přeci jen je ve srovnání s Janinými šansony přímočařejší, chytlavější, rytmičtější, skočnější, živelnější.    

Ale aby to nevypadalo, že Dáma s čápem je nějaká hustě alternativní, nestravitelná nahrávka pro hrstku intelektuálů. To v žádném případě, přináší patnáct vzdušných, nápaditě propracovaných a vystavěných písniček, založených na silné atmosféře, výrazných hudebních nápadech několika skladatelů, dokonalých instrumentálních výkonech špičkových (zvířecích i mimozvířecích) muzikantů, obrazotvorných textech Tomáše Belka a výrazově pestrém zpěvu Jany Jelínkové.    



Jana Jelínková na Dámě s čápem potvrdila, co již mnozí tušili. Že je vyzrálou šansoniérkou, která umí být věrohodně melancholická, smutná, chápající, něžná, ale i drsná, ironická, sarkastická, rozpustilá. Její hluboký, výrazný hlas a procítěná interpretace je k šansonům jako stvořená. A je úplně jedno, zda zpívá rock, jazz, funky, pop, reggae nebo ska, vždy je stoprocentně přesvědčivá a nenásilně dokáže na posluchače přenést emoce.     

Jako v úvodním, pomalejším šansonu Dětství. Následuje vtipná Krása okamžiku, v níž se střídá funky s jazzem. Do jazzu směřuje i jemný šanson plný obrazů Dnes večer, energičtěji, otevřeněji vyznívají Hodiny. Trochu alternativy přináší hudebně bohaté Holky, vygradovaná Dokonalá píseň mísí melancholii, smutek a další silné emoce s ironií a sarkasmem. Rocková píseň Viděla jsem manžela má díky energii a chytlavému refrénu blízko k repertoáru Zvířat, něžná, emotivní, prožitá balada Láska přináší hudební pohlazení.     

Několik hudebních stylů propojuje veselá, roztančená skladba Bez pointy, vyprávění se zpěvem kombinuje další naplno prožitý, houslemi a akordeonem ozdobený, rozpustilý a trochu špinavý šanson Sorry, jsem trochu nalitá. Se skvěle šlapající Plešatou zpěvačkou se konečně dostavuje ska, zklidnění přináší jemnější, posmutnělá, zadumaná písnička Akční film a čína. Popovější Bojuju sama se sebou i volnější No jéžiš by klidně mohlo mít na repertoáru Sto zvířat a o závěr se postará rocková pecka O čtrnáct let mladší s reggae refrénem.   

Belkovy texty dávají před příběhy přednost pocitům a přesně vystihnutým obrazům. S mimořádným citem pro jazyk se zabývají odcházejícím dětstvím, kdy „radost se zkracuje a tísně přibývá", ale také stářím. A především vztahy. Láskou, samotou, únavou, stereotypy, rozchody, hledáním... Bez frází, originálně a často i s humorem, takže texty tvoří s hudbou a Janiným zpěvem dokonalou symbiózu. Zaposlouchejte se, prosím, pozorně, litovat rozhodně nebudete.