Dlouho nedostupné album Priessnitz znovu na CD a poprvé na LP

Devadesátá léta 20. století – v tuzemsku doba čerstvě nabyté svobody, doba (nejen v muzice) divoká, uvolněná a ve vzpomínkách bezprostředních účastníků nezřídka zahalená mlhou hustou jako v temných jesenických lesích. Právě z nich se na přelomu 80. a 90. let vynořili Priessnitz. Jedna z nejosobitějších českých kapel okolo Jaromíra Švejdíka a Petra Kružíka, momentálně již několik let hibernující, se zcela po právu těší přízvisku kultovní. A totéž platí i v případě všech řadových alb. Třetí v pořadí pojmenované Hexe vyšlo před rovnými třiceti lety a dosud bylo prakticky nesehnatelné. Nyní to mění speciální výroční reedice, jež vrací Hexe znovu do oběhu v novém remasteru nejen na CD, ale také vůbec poprvé na „heavy" LP a digitálně.  

„Myslím, že jsme s Hexe uzavřeli naši pomyslnou čarodějnickou trilogii. Ve světě letělo grunge, tak jsme taky kapánek přitvrdili, a taky jsme ve studiu měli poprvé hudebního producenta Alexe Limburga," odpovídá zpěvák a textař Jaromír Švejdík na otázku, co se mu jako první vybaví, když se řekne Hexe. První asociace kytaristy a autora hudby Petra Kružíka jsou pro změnu následující: „Vybaví se mi čarodějka a následně song Hexe, jehož rytmus byl inspirován písní jedné slavné americké kapely."   

Tehdejší sestavu Priessnitz kromě výše zmíněných ústředních postav tvořili ještě Libor Halíček (basa) a Ladislav Kolompár (bicí). Na celkovém vyznění alba, které bylo nahráno v květnu roku 1994 v ostravském studiu Citron, měl důležitý podíl také excentrický v Praze žijící britský producent Alex Limburg a zvukař Daniel Václavek. Výsledkem je hutná a syrová nahrávka, o jejímž charakteru leccos vypovídají i slova Petra Kružíka: „Nerad bych zabředl do už dost ohraného klišé o devadesátkách, ale fakt je, že si toho moc nepamatuju, tak trochu Nacht und Nebel." Švejdík pak dodává: „Hodně jsme v té době koncertovali, vlastně jsme skoro všichni odešli z práce. Bylo to hodně divoký období, ale krásný."  

Ač konkrétní vzpomínky možná poněkud „vybledly", skladby jako Werwolf, Jeremiáš nebo Tanečnice se staly jedněmi z těch, bez nichž se neobešel skoro žádný koncert Priessnitz. A samotné album Hexe je v řadě ohledů bez nadsázky esencí první poloviny devadesátých let, alespoň tedy z pohledu vyznavačů surově alternativnějších směrů s prvky gotiky. Pečlivá reedice čítající Jaromírem Švejdíkem aktualizovaný „facelift" vizuální složky a remastering původní nahrávky ve studiu SONO Records tak slibuje hodně autentický návrat do raných 90s s muzikou, kterou prověřil čas…

Foto: Václav Jirásek