Adios, přátelé aneb malá rozlučka velkých bratrů

V rámci článků vztahujících se k ¡Uno-Dos-Tre! trilogii od Green Day možná bude stát za to připomenout si album také orámované vykřičníky a stvořené skupinou, k níž Zelenáči a ostatně téměř všichni punkáči vzhlíželi jako ke svým vzorům a učitelům. Ne, nedá se říci, že by ¡Adios Amigos! od Ramones bylo nějakým předobrazem trilogie (ani koncepčně, ani hudebně), ani nechceme hledat symboliku v tom, že bylo poslední řadovkou kultovní newyorské čtyřky. Spíše jde o poukázání na určitou ideovou návaznost i na skutečnost, jak jsou si obě desky hudebně velice blízké. Nikoliv kvůli nějakému kopírování, ale prostě už jen z principu jednoduchosti tříakordového punku.  

O ¡Uno-Dos-Tre! trilogii od Green Day dále čtěte:

• Recenze alba ¡Uno!
• Recenze alb ¡Dos!
• Více ke startu celé trilogie
• Skandál skupiny na festivalu iHeart
• Z garáže do opery aneb deskografie Green Day

Vždyť ¡Adios Amigos! jako rozlučkové album vyšlo v roce, kdy Green Day svým Dookie útočili na světové hitparády! Možná i proto deska u kritiků celkem propadla a vůbec tak nějak zapadla v zapomnění, což by si poslední zářez takové legendy, jakou Ramones jistě byli, vskutku nezasloužil. Nejedná se sice o žádné přelomové veledílo, jako eponymní debut z roku 1976 či o osm let mladší Too Tough to Die, co však od čtrnácté řadovky také očekávat?



Nelze se tak divit, že více méně recykluje nejúspěšnější nápady a vzorce, s kterými kapela kdy přišla. Proto je tu dunivá a rychlá Cretin Family s nečekaným pokřikem Oi! Oi!, proto je tu tklivá balada Life´s A Gas (v níž Joey smutně a bohužel pravdivě předpověděl tragický osud hlavních členů kapely), proto jsou tu rock´n´rolly Makin Monsters for My Friends a Crusher (dvě nejlepší skladby alba), proto jsou tu předělávky I Don´t Want to Grow Up (jedna z mála skladeb, se kterou se kapela prosadila v hitparádách, v billboardovské Modern Rock to dotáhla až na třicáté místo) a I Love You, které Ramoni vždy s velkou chutí produkovali (a dospělo to až k albu coververzí Acid Eaters). A řadu písní složil bývalý basák Dee Dee, který s nimi už dávno nehrál.

Ramones ovšem neplánovali žádnou velkolepou rozlučku. Na podzim 1994 se ještě stihli naživo ukázat v pražské Lucerně, dali do kupy poslední album a pak to prostě, bez fanfár a vytleskávání, zabalili. ¡Adios Amigos! jsou z tohoto pohledu sice jen další nepotřebná deska, ale kvalitně a nenásilně stvořená, a hlavně poslední – takže fanoušek nad ní pláče dojetím (vždyť je od bráchů Ramonů!!). No a každý normální (punk)rocker si ji s chutí rád poslechne.