Zimní Žižkovská Noc 2016 dodržela slib hudebně zážitkové extáze

Jedna věc je nad slunce jasná, tak rozsáhlý třídenní (17. 3. – 19. 3.) multikulturní program Žižkovské Noci nepojmete celý, je nutné plánovat. I když bych chtěla být na dvou místech zároveň, nemám obraceč času z Harryho Pottera. A s těžkým srdcem vybírám.

Čtvrteční cesta vesmírem

Ve čtvrtek po práci mířím na Žižkovskou věž a dobře jsem udělala, v běžné dny zaplatí dospělá osoba za návštěvu vyhlídky této nejvyšší pražské věže 200 Kč, v neděli je provoz jedné kabiny omezen, natáčí se tu Otázky Václava Moravce. Rychlovýtahem vzhůru nejvýš co to jen jde, minout Oblaca (restaurace a bar ve třetím patře) a v 93 metrech nad zemí se nechat pohltit Vesmírnou Odysseou Stanleyho Kubricka. Ocitla jsem se na vesmírné lodi.

Jak vnímat prostor vysílače jinak nás naučil slovenský umělec a držitel ceny Jindřicha Chalupeckého  Radim Labuda, který se ve své tvorbě zabývá mimo jiné  videoartem a zvukovými instalacemi. V žižkovském vysílači jsme si pod jeho vedením vyzkoušeli umění meditace, v myšlenkách se ponořili pod základovou železobetonovou desku vysílače a rozběhli se pražským podzemím.

Roztančený pátek

Páteční večer byl pro mě ve znamení rozjuchané Akropole, vystupovali zde totiž již více než dvacet let fungující ska – pop- punk – hiphopoví Fast Food Orchestra. Pozici headlinera ŽN slušně obhájili, pod pódiem se rozjela veselá taneční párty. V tanečním oparu jsem se vydala na scénu Vinohradského pivovaru, který v páteční noc sliboval elektro swingový večírek. Zde mě nejvíc zaujala česká parta Movebreakers s charismatickou zpěvačkou Alenou Krejčovou, zárukou tance až do ranního kuropění byl známý mistr elektro swingových rytmů DJ James Wing.

Zběsilá sobota

V sobotu jsem opět mířila do Akropole, těšila jsem se totiž na divočinu Hentai Corporation, o které nikdy neřeknu svojí babičce. Akropole, jak jinak, praskala ve švech, geniální mistr všech vulgarismů světa, básník a frontman kapely Radek Škarohlíd se svým místy epileptickým projevem dostal publikum do skutečného transu. První řady vztahovaly ke svému „guru" ruce, pár skalních zamilovanců opakovaně vlezlo na podium a toužebně se na Radka vrhlo. Radek svoje miláčky potěšil, během vystoupení sám do publika skočil. Jízdu korunovala hymna Equilibristic Brides, tentokrát ovšem bez nahých bobrů a na Hentai kluky ve velmi střídmém provedení. Nechyběla ani píseň pro Miloše Zemana. Prostě jako vždy vynikající trash-metalový zážitek.



Moje sobotní exkurze Žižkovskou nocí se završila na druhé hlavní stagi v klubu Storm, šla jsem si poslechnout poklidnějších indie – rockové The Prostitutes. Jako všechny hlavní scény ŽN byl Storm narvaný k prasknutí, při čekání na pár záběrů u podia jsem si dala na posilněnou sklenku bohemky a pak už mi ani nevadilo několikrát se přilepit k rozlitým pivům na podlaze, prostě dokonalý zážitek městského festivalu se vším všudy!

Stálo to za to

Co mě každý rok na ŽN mrzí je fakt, že toho vždycky stihnu strašně málo! Program je nekonečně bohatý, rok od roku vychytanější a člověk opravdu musí dobře vybírat a strategicky plánovat dopředu, aby se v žižkovských zákoutích neztratil. Vytkla bych malou informovanost slečen na akreditacích, měly by mít alespoň hrubý přehled o lokacích hlavních scén, vyzdvihnout chci naopak super organizaci, přehledné webové stránky i tištěný program, kyvadlovou autobusovou dopravu Storm – Cross, lidové vstupné a hlavně…které české město má tak skvělý městský festival? Příště jdu zas!

Text a foto: Karolína Košařová