Xindl X si odskočil do Španělska a složil trochu smutné a trochu veselé album Sexy Exity

Recenze alba : Sexy Exity

Album: Sexy Exity

Interpret: Xindl X

Celkový čas: 00:53:45

Vydavatel: Universal Music

Rok vydání: 2018

Typ nahrávky: studiová nahrávka

Medium: CD

Petr Škrabánek, 10. 11. 2018

Xindl X se stal opravdovým, současným, lidovým písničkářem. Jeho hity kolují ve velkém veřejností a to proto, že jsou z různých hledisek veřejnosti blízké. A tak vydání dalšího alba Sexy Exity málokoho překvapí. Pro úspěšného umělce je to samozřejmost. A taky zodpovědnost za to udržet laťku v dané výši. Xindl desku uvádí, jako ,,inspirovanou smutnými tématy." Spojení Xindla X a smutných témat není snadno uvěřitelné, tak se pojďme podívat, jak to doopravdy myslí.

Trocha smutku, to ano, ale na klení to není

Ondřej si potřeboval od běžného života trochu odpočinout a tak se přesunul načerpat inspiraci do Španělska. Tam vznikla většina materiálu na desku Sexy Exity. A jak konstatoval: ,,Většinu problémů si na útěky stejně bereme s sebou." Každopádně důležitá je zpěvnost a aktuálnost, kterou posluchači na Xindlovi stejně ocení nejvíc. A přesně takovým songem je Dřevo. Song je sice v poklidnějším tempu, ale eskapáda vyřčených veršů se zdá být neutuchající: ,,Nepatřím do starýho železa, jsem spíš dřevo... ...chceš-li mě zasklít, nehodlám zas klít, někdo má u nohou svět."

Ve Dřevě se dozvíme, že Xindlovi nerezaví básnický střevo. V dalším výrazném kusu Byznys se o tom přesvědčíme měrou vrchovatou a rozhodně se nedá říct, že se jedná o smutnou píseň. To jen téma je vážné. Hudebně se však jedná o typickou skočnou Xindlovu hitovku. Překvapí jen, že je na albu zařazena jako druhá za Alenkou. Alenka je totiž melancholický ploužák a jeho úvodní pozice působí oproti Byznysu trochu kontraproduktivně.

Dojemné překvapení se skrývá v Naruby. Xindl nezapomněl na svoji skvělou a osvědčenou, pěveckou partnerku Mirku Miškechovou. Ono se totiž ukazuje, že pomalé melancholické písně Xindlovi sluší víc ve vhodném duetu. Jeho přednes více pasuje do ostřejších kadencí. Jinou formu duetu se dočkáme v Nejlepší zvukař je playback s Petrem Lüftnerem. Bohužel sama forma písně není nic jiného, než tuctová kytarovka a tak spolupráci dvou písničkářů trochu kazí.

V truchlivé náladě dobře poslouží gospel

Další, příjemné překvapení skýtá Jsem boží. Z názvu to nevyplývá jednoznačně, přesto je nakonec logické, že tento song je zdařilou verzí funky gospelu. Však se taky nakonec předvede Maranatha Gospel Choir a spolupráce obou interpretů je přinejmenším velmi milá. Téma alba věrně reprezentuje Kufry mám sbalený a Xindl je opět nucen výrazněji zpívat, aby v propracované skladbě vysvětlil, jaké to je ,,...naposled rozhlídnout se, vzpomínku do plic vdechnout, než poslední z budíků dotiká." Závěr je ale pozitivní. Vždyť poslední píseň ZZZ je věnovaná nadačnímu projektu Světluška. Vznikla společně se skupinou Jananas.

Vypadá to, že s tím splínem to u Xindla nebude tak horké. Pravda, témata zvážněla, ale jeho typický slovostroj jede stále naplno a ve svižných kusech zábavního charakteru je mu nejlíp. Dokonce vzestup zpěvákovy popularity měl za následek jisté přiklonění se ke komerčnější produkci. Dobře to symbolizuje Pouze jednou. Energická kytara je náhle utlumena a vystřídána diskotékovou ducárnou. Ale takovéto Xindlovy kusy fungují nejvíce. Jsou kombinací zábavy a generačních témat, kterým valná většina posluchačů dobře rozumí. A to je vlastně to, co může dělat každému písničkáři čest. Tedy pokud pro něj neplatí ,,...radši vydělat, než vyhasnout." (skvělá Trochu slávy)