Vypsaná fixa přináší další tucet kusů radosti

Recenze alba : Kusy radosti

Album: Kusy radosti

Interpret: Vypsaná Fixa

Celkový čas: 00:45:17

Vydavatel: San Piego Records

Rok vydání: 2022

Typ nahrávky: studiová nahrávka

Medium: LP, CD

Karel Souček, 29. 03. 2023

Většina alb Vypsané fixy nese pozitivní, byť jemně ironický název. Bestiálně šťastní, Krása nesmírná, Klenot, Tady to někde je, Fenomén, Lunapark, Kvalita, Krásný smutný den.... Tyto titulky jakoby symbolizovaly či předznamenávaly vyznění jejich hudby a textů a v tomto trendu pokračuje i novinka Kusy radosti.

Opět pozitivní, silně melancholická nahrávka, na níž se poprvé podílel nový basák Kryštof Mašek, který nahradil Mejna. Patrnější a na první poslech rozpoznatelnou změnu oproti několika předešlým albům však přináší návrat k říznému a syrovějšímu punk rocku. Ne že by na desce chyběly jemnější, pomalejší folkpopové kousky, ale úderné, skvěle šlapající a svojí energií nakažlivé písně tentokrát dominují. Je skvělé, že čtyřčlenná, původně pardubická formace neustrnula na místě.

Platí to hned o úvodní skladbě Vidrholec, jejíž energii udá již počáteční Márdiho výkřik. Temperamentní, dynamická vypalovačka, syrová pasáž plná napětí, gradace, kdy se vítr mění v orkán. A tradiční pocitový Márdiho text, který u posluchačů vyvolává různé asociace a nechává velký prostor jejich fantazii. I v těžkém životě je hodně radosti. To je vyznění jemnější, tlumenější, rytmické, do hippies posunuté titulní písně. Radostné, nadějeplné.

Křehkou, hladivou baladu o nevyzpytatelnosti života přináší na silné atmosféře vystavěný a velice melancholický Sen. Z rozjímání vytrhne posluchače další energická nálož, skvěle šlapající, uhánějící Kouřící miminko. Návrat do bezstarostného dětství plný Márdiho imaginace. „Tam někde uhání jeho budoucí mládí..." Bagrista ze Suezu nabízí elektronikou provoněnou, nesmírně melodickou píseň, která by krásně zněla i jen se španělkou u táboráku. Má totiž blízko k folku, i když je plná zvuků. A uklidňujícího pocitu, že jsou lidé jako onen bezejmenný, ale nesmírně užitečný bagrista.

Šína je singl - další špinavá, garážová punkrocková vypalovačka, svobodná a o svobodě. „Nikoho nechce, přece láska je pan Kopfrkingl." Úžasné, jak Márdi dokáže ve zkratce říct to podstatné, aniž by musel dovysvětlovat. Ve středním tempu, kde je energie skryta spíše uvnitř, se ubírá Fortuna. Nikdy se nevzdávat, i v poslední chvíli může nastat zvrat. Svoji další tvář, překvapivou, ale slušivou a hlavně autentickou, ukazuje VF v písni Chlap. Syrová skladba s těžkou elektronikou, hutnými kytarami, rapovým zpěvem. Hudebně i textově zlověstná, tísnivá, nepříjemně naléhavá a vyhrocená. Nečekaný osvěžující bonus dokazující, že Fixa opravdu nestojí na místě.

Návrat do bezstarostných vod hippies zajišťuje roztančený, pozitivní, chytlavý Buvol. Z experimentálního rozjezdu Velké bílé zdi se vyklube pomalejší, znepokojující píseň, pochmurná, posmutnělá vzpomínka na traumatizující dětský zážitek. Schopnost opustit temnou minulost demonstruje pestrý Hotel, v němž se střídají baladické pasáže s těmi temperamentnějšími. O zklidňující závěr se postará lehká, vzdušná, téměř folková písnička Už dlouho nemluvíš. Přehledné milostné vyznání, které dokazuje, že v jednoduchosti je krása.

Kusy radosti rozdává Vypsaná fixa svým početným fanouškům již téměř tři desítky let. Teď k nim přibyl tucet dalších kousků, které se v již tak nabitém playlistu kapely rozhodně neztratí.