Vypsaná fiXa pojmenovala svoji novinku velice trefně

Po trochu alternativním a záhadném albu Tady to někde je se tvář Vypsané fiXy na novince Kvalita rozjasnila. Ne že by se na ní pár alternativnějších momentů nenašlo, ale výrazně melodické, energické, rytmicky výživné a přímočaré (samozřejmě v intencích fiXy, tedy vždy alespoň s malým překvapením) písně převažují.

Třeba hned úvodní Kvalita. Rocková pecka s výraznou melodií, zpěvným refrénem a punkovou energií. A Márdiho text plný imaginace, originálních slovních obratů a spojení, odkazujících na Rakoncaje, Hillariho či Messnera. Měla krátkou ofinu představuje křehčí melodickou, jemně melancholickou lahůdku, jejíhož refrénu se hned tak nezbavíte. Letošními festivaly prověřená vypalovačka Ivan Trojan nabízí odkazy na Olympic, drtivý, vygradovaný refrén, pro fiXu typický nadhled a strhující nasazení.

Jemněji vyznívá Izit Láv, syrovější skladba s prvky melancholie. Punkový nářez přinášejí rozjetí Peprmintoví nosohlti. Temperamentní píseň, která se na chvilku zastaví, nadechne a pak zase zběsile uhání k cíli. Další hitovku nabízí Krabička, melodická skladba ve středním tempu s pozitivním vyzněním. V zajetí elektroniky se ubírá syrová Babička, v níž se snoubí moudrost starých žen s magickým a hypnotickým undergroundem 60. let.

Návrat k melodickému rocku s kouzelným refrénem a promakaným koncem přináší Dobrá vzpomínka, nápaditý pohled na neděli pak Nedělní chvilka v jiné dimenzi. Pestrá, propracovaná skladba často mění tempo i náladu, pořád se v ní něco děje. „Neděle je sobota, kdy už se nic neděje a nevede cesta do dálky." Je až neuvěřitelné, jak Márdi dokáže ve zkratce trefně vystihnout podstatu věci. Kdo by to neznal, že? Syrové pojetí ještě umocní vyznění básně Jana Skácela Kvetoucí alej a o rozloučení se postará jemnější posmutnělá, na silné atmosféře vystavěná písnička Ester jede pryč. Ale vlastně jaké rozloučení…. Kvalita vyžaduje opakované poslechy.

Vypsaná fiXa natočila výbornou desku, osázenou jedenácti silnými písněmi. Melodickými, zároveň však (až na pár výjimek) trochu špinavými a syrovými. Náležitě propracovanými, aniž by ale ztrácely na své hitovosti. A Márdiho texty je radost poslouchat. Disponují mnoha poetickými obrazy a odkazy od boxerů přes muzikanty až ke Kim Ir Senovi. Jsou jakoby útržkovité, ale obdivuhodně drží pohromadě a nechávají posluchači velký prostor pro vlastní fantazii. A navíc s hudbou dokonale souzní.