UDG se s albem Emotion vracejí ke svým rockovým kořenům

Recenze alba : Emotikon

Album: Emotikon

Interpret: UDG

Celkový čas: 00:00:00

Vydavatel: Warner Music

Rok vydání: 2016

Typ nahrávky: studiová nahrávka

Medium: CD

Nikola Halmová, 11. 05. 2016

Pátým albem Emotikon se kapela UDG po delší odmlce opět vrací na hudební scénu. Novinka je bohatší, zvukově propracovanější, nápaditější a již od prvního singlu celkem výrazná. K tomuto skoku přispěli také další zpěváci, kteří na albu hostovali, například Jakub Děkan známý z Atmo Music, Mirka Miškechová anebo mladá zpěvačka Rina.

Dlouho očekávaná deska přišla na trh až po více než třech letech. „Neumíme pracovat na zakázku, ani sledovat trendy a dodržovat termíny. Nejsme firma, jsme kapela. Žijeme, hrajeme, a když se v nás nastřádají city, pocity, emoce a chuť sdělit je ostatním, uděláme to. Takhle vznikl Emotikon," komentuje vydání textař a bubeník Tomáš „Jugi" Staněk.

Ačkoliv kapela v posledním albu lehce brouzdala především vodami popu, nyní se zase vydala pro ně typičtější cestou rocku, který je cítit ze singlů Magnety, Duše lamp, ale především v písni Hlava.

Nicméně ani na pop kluci nezanevřeli. Například u Prach a dým je jasné, že pokud bude singl zařazený v koncertním line – upu, bude to vyloženě odpočinková pauza, kdy se budou posluchači ve vzájemném objetí rytmicky pohupovat a svítit zapalovači, jestliže bude vystoupení ve večerních hodinách. V tomto, v pořadí šestém singlu je slyšet tradiční zvuk saxofonu, který je typický právě pro UDG. Velice podobná situace nastává u písně Děšť i pláč, přičemž melodii oživil hlas mladé zpěvačky Riny a z tohoto složení vznikl poměrně působivý, ač melancholický duet, vymykající se přirozenosti kapely.

Zpěvačka Mirka Miškechová přispěla albu v písni Oči. Pomalejší, dá se říci poetická píseň tak vyloženě romantický nádech podtrhuje.

U třináctého singlu jsem začala mít pocit, že albu chybí vyloženě klasický tahoun, tedy singl, který by zvýraznil jejich tvorbu a který by vedle Kurtizány a Hvězdáře zněl jako jejich mladší bratr. Dynamičnost, melodie – to všechno na desce najdeme a působí to opravdu hezky. Ale jen jako celek. V albu chybí track, který by podtrhoval podstatu UDG. Podobně jako když si pozorný posluchač této kapely vybaví Hvězdáře a naskočí mu album Ztraceni v inspiracích anebo u Kurtizány Buď a nebe. Je tam třeba určitá odlišnost mezi ostatními singly a „bombou" celého alba.

Celkový dojem je ale příjemný, hudba je propracovaná a živá. Určitě má pro kapelu velký význam, neboť jejich texty jsou nejenom osobní a v podstatě básnické, ale především jsou inspirované životem. A schopnost prolnout své pocity do písně, to je opravdu umění.