„The.Switch jsou v každým z nás,“ říká Tomáš Tajchner

Vzhledem k blížícímu se startu turné kapely The.Switch k jejich novému albu Skrytý místa jsme vyzpovídali Tomáše Tajchnera, básníka a jejich dvorního textaře.

Hudební Knihovna: Jak se ti spolupracuje s kapelou The.Switch?

Tomáš Tajchner: „Nejvíc jsem v kontaktu s Majkláčem (Michal Novák, kytarista-pozn.red.), posílám mu po nocích texty, který dodělám a který jsou myšlený pro Switch. Po těch letech už vím, kdy se chytne a kdy mi napíše Hezký, ale pro nás ne.. Majkláč taky pak, myslím, dělá hudbu a pak od určité doby, kdy se to začne fakt blížit do finále, dotahuju už zas jen se Štěpánem."

HK: Je to tvoje první jejich otextované album, nebo už jsi pro ně psal dřív?

TT: „Už jsem pro ně napsal to předchozí, co natáčeli v Seattlu. Myslím, že největší rozdíl byl v tom, že jsem tenkrát popisoval každý kout duše, takže album je o něco pestřejší, ale nemyslel jsem na posluchače, takže je víc náročné. Tentokrát jsem se rozhodl zkusit dosáhnout The.switch jazyku, který by byl stejně temný a metaforistický, ale daleko bližší běžně mluvenému slovu. V tomhle jsem poslechl jednoho svého kamaráda, který mi kdysi řekl, že píšu stylem ‚Hle, podívejte se, jak je ten Tajchner chytrý a co vše dokáže zrýmovat‘ tak jsem se toho snažil vyvarovat. Možná proto jsem teď četl nějakou kritiku, kde psali, že se to nový album dá poslouchat celý a dokola."

HK: Jsou ty texty spíš The.Switch nebo TT?

TT:  „Každej v sobě máme kus The. Switch. I já, akorát jsem ten kout neznal. Jo, samozřejmě, že je v tom můj otisk, ale primárně myslím na to, že se za to budou muset postavit kluci."

HK: Jak to vůbec funguje, psal jsi už na hudbu, nebo podle nějakého zadání, nebo jsi měl volnou ruku? 

TT: „Jak kdy, třeba ‚Uprostřed ničeho nic‘ jsem psal na volno, ‚Skrytý místo‘ do hudby. Navíc ještě TJ přišel s konceptem pěti fází zvládání smutku, který jsem musel nastudovat, a který jsem do alba ukryl."

HK: Máš poměrně široký záběr, psal jsi i pro Ilonu Czákovou, Petra Bendeho nebo Michala Strnada. Je pro tebe při textování důležitý i jakou ten interpret hraje hudbu, nebo jaký je člověk, jestli si sednete?

TT: „Jakmile si sedneme, je to paráda. Rád bych vyzdvihnul Anetu Langerovou a Tara Fuki (za obojím stála Dorka Barová, což je pro mě srdcový člověk), pro které to byla radost, potom Kateřina Bohatová a Michal Strnad. Pro Petra Bendeho teď už mám napsanou půlku desky a makám na tom dál."

HK: Jakou ty sám posloucháš hudbu?

TT: „John Mayer je pro mě top. Jinak, když píšu tak trojlístek LP, K.D.Lang a Maggie Rodgers."

HK: Co tě nejvíc ovlivňuje při psaní?

TT: „Strašně mě štve okolní hudba. Mám neskutečné až obsedantní nutkání napsat něco dokonalého, pořád to musím zkoušet znovu a znovu. Asi je to obsese, ale zase víš jak,  na počátku bylo slovo.."

HK: Je nějaký interpret, se kterým bys chtěl spolupracovat, ale zatím se ti neozval? Oslovuješ je ty sám aktivně nebo necháváš na nich, ať přijdou sami?

TT: „Chtěl jsem dělat s Lenkou Novou, poslal jsem jí nějaké věci a myšlenkově a pocitově jsme se nesešli. Jinak mě nikdo nenapadá. Rád bych si zopakoval něco s Dorkou Barovou."

HK: Chystáš teď něco nového zajímavého?

TT: „Dělám text pro Petra Kutheila, CD pro Petra Bendeho a ještě něco málo, co nechci zakřiknout…"

HK: Napsal jsi i nějaké básnické sbírky, můžeš nám je představit?

TT: „Děkuju za zmínku. Napsal jsem pět knížek, první dvě jsou ke stažení zdarma na mém web tajchner.cz ve formě audioknihy a načetl je Martin Stránský (daboval např. Dr. House), zbylé tři knížky jsou k objednání mailem u mě (nefunguje mi e-shop). Nikdy jsem nechtěl psát, básně, texty... všechno to vzniklo tak, že to byly SMS pro lidi okolo mě, pro pobavení. No, a nakonec z těch SMS vznikla první knížka a chytlo to děsnej samospád."

HK: Jaké bylo nahrávání s Martinem Stránským? Máš třeba nějakou vtipnou historku z natáčení?

TT: „Nahrávání s Martinem bylo strašný. Stačilo, abychom se na sebe podívali a vybuchli jsme smíchy. Smáli jsme se tak, že načíst první básničku trvalo snad půl hodiny. Pak ale Martin chytil flow a měli jsem to relativně rychle, je to fakt hroznej profík. Když pak přijel knížku pokřtít, smáli jsme se tak, že jsme museli odložit začátek zase cca o 20 minut. Dost obdobný to mám se Sašou Rašilovem, který četl z mých knih víckrát, s tím si taky první půlhodinu moc rozumně nepopovídáme."

HK: Cítíš se být víc básníkem, nebo textařem? Nebo něčím jiným?

TT: „No, teď mi to zrovna říkal Vašek Tobrman, že nejsem ani to ani to, že jsem rozkročenej přesně mezi, což mi neumožňuje psát ani seriózní básně. ani megahity. Ale myslím si, že tuhle mezeru taky musí někdo vyplňovat, ale peru se s tím, někdy statečně, někdy míň. Dost často mi to celý přijde úplně uhozený a nechápu, proč chtějí lidi zrovna moje texty, jako kdyby byly něčím výjimečný. S tímhle jsem už nabojoval dost, učím se nebo snažím se žít bez téhle otázky a dělat prostě jen to nejlepší co umím." 

Děkujeme za rozhovor, držíme palce do další tvorby a třeba se potkáme na některém koncertu The.Switch, příležitostí bude dost. Turné startuje už 8. března v Kutné Hoře a křest alba proběhne v Praze v klubu Bike Jesus 4. dubna. 

Titulní fotka : archiv TT

Foto The.Switch : autor Alice S.