The Living Tombstone přivezli do Prahy svět videoher, barev a elektronické energie

Pražský koncert The Living Tombstone začal přesně tak, jak by se od kapely s jejich pověstí dalo čekat. Už před samotným vystoupením bylo jasné, že nepůjde jen o obyčejný koncert. Publikum se postupně zaplňovalo a s každou další minutou rostlo očekávání. Barevné kostýmy, výrazná světla a elektronické zvuky okamžitě vytvořily atmosféru, která měla blíž k videohernímu světu než ke klasickému rockovému koncertu.   

The Living Tombstone si během let vybudovali velmi specifické místo na hudební scéně. Jejich tvorba vychází z elektroniky, rocku i hudby spojené s videohrami a právě naživo bylo dobře vidět, proč si kolem sebe vytvořili tak oddanou fanouškovskou základnu. Kapela nepůsobila, jako by pouze odehrávala připravený set. Každý člen do vystoupení dával vlastní energii a publikum na to okamžitě reagovalo. Zpívalo se, skákalo a místy nebylo vůbec jednoduché poznat, kde končí kapela a začíná dav pod pódiem.   

Velkou roli samozřejmě hrála také samotná hudba. Zazněly skladby, které fanoušci znají z videoherních komunit, ale i písně, které ukazují, že The Living Tombstone dávno nejsou pouze projektem postaveným na internetové nostalgii. Elektronické podklady se střídaly s živými nástroji a výrazným vokálem, díky čemuž měly známé skladby na koncertě úplně jinou energii než ze sluchátek.   

Zajímavé bylo sledovat i samotné publikum. Na koncert dorazili lidé v tričkách oblíbených her, fanoušci s výrazným make upem i návštěvníci v propracovaných kostýmech. Některé cosplaye byly opravdu působivé a bylo vidět, kolik času do nich jejich majitelé vložili. Barevné paruky, výrazné líčení a nejrůznější herní postavy dokonale zapadaly do atmosféry celého večera. Právě publikum tak bylo do jisté míry součástí samotné show a člověk měl chvílemi pocit, že se ocitl přímo uvnitř světa, který The Living Tombstone ve své hudbě vytvářejí.   

A právě v tom podle mě spočívala síla celého večera. The Living Tombstone nepřivezli do Prahy pouze koncert, ale celý svět, který jejich fanoušci znají z obrazovek, sluchátek a videoher. Na pódiu ho dokázali převést do živé podoby a naplnit jím celý prostor. Bylo to barevné, hlučné, trochu chaotické a hlavně neuvěřitelně živé. A když po poslední skladbě světla pomalu zhasla, bylo jasné, že si kapela neodvezla z Prahy jen odehraný koncert. Nechala tu po sobě dav lidí, kteří si ještě dlouho potom měli co zpívat.

Autorka textu a fotografií: Emma Patricia Černá