Světově znějící debut z Prahy

Nečesky znějící umělecké jméno, pověst neohrožené aktivistky za práva pouličních hudebníků v Praze, schopnost zafinancovat svůj debut pomocí crowdfundingu a zajistit si tak zajímavé spoluhráče, jakými jsou akordeonista Mario Bihári, houslista Martin Zbrožek, basista Pjer la Šéz či jazzový kytarista Petr Eichler... který jiný český debut se může prokázat podobně zajímavým příběhem?

Folk?

Sama zpěvačka o svém stylu mluví jako o výsledku inspirace pocházející od „folkové scény amerických undergroundových klubů, indických manter a sufijských motivů, izraelských náboženských zpěvů, vandráků u cesty a českého písničkaření," nicméně až takto eklekticky výsledná podoba I Am You nezní.

Základní hudební kámen představuje nepochybně folk a to ve své (anglo-)americké podobě, Porta a bratři Nedvědi ve výčtu vlivů chybějí zcela právem. Ostatní hudební styly - a není jich málo -, se spíše než v akordových a melodických postupech uplatňují v aranžích. V textech - většinou anglických, nicméně místy i českých -, se autorka zabývá zejména svými osobními příběhy a prožitky, jak se na písničkářku jejího stylu sluší a patří.

Úplný úvod alba patří čistému folku, s příjemně naechovanou kytarou, na níž ve svých akordech Iamme Candlewick hojně využívá volných strun pro dosažení barvitějších akordů. A poprvé se mi vybavuje styl mé oblíbené písničkářky, která na svých albech také kombinuje folk s elektronikou i dalšími styly, a to Beth Orton.

V následující „borůvce" kytaru a zpěv oživí housle i troška toho rytmu na buben, výsledkem je útulná irsko-hospodská atmosféra. Kouzelně znějící akordeon a pastelové klávesy v Prince Zen mi trošku kazí čeština - na rozdíl od taktéž dvojjazyčného Dunaje, u něhož jsem vždy preferoval češtinu, bych v tomto případě dal jednoznačně přednost anglické verzi.

Jazz, Beatbox, World Music...

Osobní téma Father vedle české vsuvky ozvláštní zejména decentní trumpeta, nejenom zde si producent v osobě ostříleného matadora několika českých skupin Sabri Hilli zaslouží pochvalu za citlivou produkci a neotřelé aranžérské nápady. Jeden přichází hned v dalším kousku – jak často uslyšíte tak neortodoxní kombinaci, jakou vytváří zde přítomný klarinet a beatbox? A ačkoliv místy všechny přítomné nástroje resp. „nástroje" rytmicky úplně přesně netáhnou za jeden provaz, vzhledem k folkově pohodové náladě písně to jejímu vyznění nijak neškodí.

Přes zvuky pralesa se dostáváme k dalšímu povedenému kousku, který si tentokrát pro sebe adoptoval špetku world music. Jak jinak ostatně, když se jmenuje Ganga. Přes bluesově/swingově triolový rytmus a saxofon posledního českého kousku Hořím se opět dostáváme k zapojení beatboxu. V Light Me se dokonce spojí se zkreslenou elektrickou kytarou a standardními rockovými bicími, nicméně jinak mi tato rozveselená tříakordovka do alba příliš nesedí.

V duetové I Am You i hodně americky znějící Say It's Possible jsme však naštěstí zpět u písničkářské melancholie a následující beth ortonovská elektro-folková If You Will tvoří skvělý závěr povedeného alba.

Kam dál?

Hudební publicisté často rádi ve svých recenzích a profilech straší hudebníky na začátku jejich kariéry, že teprve druhé album je tím pravým prubířským kamenem. První křest ohněm v podobě I Am You zvládla Iamme Candlewick velmi dobře, nic podobného – totiž anglo-americky znějící folkovou desku, která je svou kvalitou schopna oslovit i ne-folkové publikum – naše zeměpisné šířky nepamatují. Pokud dříve nebo později dojde na další album, což by bylo jedině dobře, tak za sebe bych doporučoval scénář Suzanne Vega a její 99.9 F – tedy ještě trochu víc elektroniky a rockových rytmů. Ale to již poněkud drze lezu do zelí zpěvačce a jejímu producentovi, takže je nejvyšší čas recenzi ukončit a jít si pustit např. následující píseň: