Pocta milému rodnému kraji

Zpěvačce a skladatelce Martě Töpferové se v New Yorku, kde od svých jedenácti let s krátkými přestávkami žije, zřejmě zastesklo po rodných kořenech. Proto se společně s jazzovým kontrabasistou Tomášem Liškou a dalšími hudebními přáteli vrhla na moravský a český folklór. Pod jeho vlivem napsali a nahráli autorské album Milokraj, které na lidovou hudbu nahlíží trochu jinak než jsme u nás zvyklí.

Folklór za latinu

Marta Töpferová, která je mimochodem dcerou herce Tomáše Töpfera, se věnuje převážně latinskoamerické hudbě, kterou interpretuje hlavně ve španělštině. Tomáš Liška patří k našim nejrespektovanějším mladým jazzovým muzikantům a také členové doprovodné kapely Stano Palúch, David Dorůžka a Marcel Comendant si už prošli různými hudebními styly.

Díky tomu se podařilo naprosto funkčně a přirozeně skloubit harmonické, rytmické, melodické a textové inspirace tuzemským folklórem s jazzem, soudobou klasickou hudbou, latinou a dalšími styly a udělat tak z české a moravské lidové hudby světovou záležitost. Prostě world music v pravém slova smyslu.

Na folklór odkazují nové skladby svými čistými harmoniemi, přirozenou melodikou, křehce melancholickou poetikou, použitými nástroji (dominující housle a cimbál) a texty o základních lidských citech a pocitech. Myslím, že by bez pročítání bookletu nikdo ani nepoznal, že se nejedná o skutečnou, léty prověřenou lidovou hudbu. Tak věrně zní.

Od lidové hudby k jazzu

Celé album má určitý vývoj. Nevím, zda chtěný či neúmyslný, ale začátek desky má nejblíže právě k folklóru. Úvodní skladbu Selené otevírá cimbál, k němuž se postupně přidává hluboký, výrazný hlas Marty Töpferové. Poetická, čistá, křehká folklórní píseň bez dalších stylových vlivů, cimbál, housle, kontrabas...
Jabloň zapomnění je mnohem temperamentnější, roztančená a dokonale vygradovaná skladba vystavěná na libozvučné souhře houslí a cimbálu. Melancholičtější a baladičtější rozměr nabízí Na vysoké hůrce, osvěžující zapojení mužských vokálů přináší skladba Aby mě miloval. V této lehké, vzdušné písni plné radosti se báječně doplňují s Martiným zpěvem.

Od pátého songu Modrá noc se začínají stále více prosazovat mimofolklórní vlivy a deska nabírá na stylové pestrosti. Nejprve dominuje, i náladou, jazzová hudba. Ta si možná trochu překvapivě, ale o to nápaditěji rozumí s folklórně laděnými texty. „Stojí javor v širém poli, cosi mě na duši bolí," ve spojení s jazzovou hudbou působí na otevřeného posluchače velice inspirativně.

Některé písně z prostřední části alba mají blíže k lidové hudbě (Laštověnko, kam to letíš?, Na lipovej stráni), jiné k mixu folklóru, jazzu a soudobé vážné hudby (K ránu, Na obláčku). Tato pasáž je přípravou na poslední tři skladby, které jsou stylově nejotevřenější. V nich už se proplétají všechny výše zmíněné styly, muzikanti se otevřeli všem vlivům a inspiracím a působí jako hodně uvolněné seskupení invenčních hudebníků, kteří se inspirují navzájem a zároveň působí jako tým.

Marta Töpferová na Milokraji dokazuje, jak výraznou a stylově nezařaditelnou zpěvačkou je. Škoda, že u nás nekoncertuje častěji, i když nyní slibuje, že se v Čechách zdrží delší dobu. Stejné vlohy má i skladatelské, všechny písně složila s Tomášem Liškou a oba se s naprostou přirozeností pohybují v často diametrálně odlišných stylech.

Podstatné city v jednoduchých příbězích

Texty jsou dílem Marty Töpferové, Anny Hodkové, Věry Provazníkové a Rity Erben. Spojuje je talent pro vystižení podstatných citů a pocitů pomocí jednoduchých příběhů. Bez frází, banalit a klišé se zabývají láskou v mnoha podobách, smutkem i radostí, trápením, osudem.

Album s malebným názvem Milokraj potěší milovníky tuzemského folklóru i otevřené world music. Má světový zvuk a nejen díky němu by se mu mohlo podařit alespoň trošku zpropagovat tradiční českou hudbu ve světě. Zasloužila by si to.