Světlo Anny K fosforeskuje dojemnými náladami

Zpěvačka Anna K přidala další kus jménem Světlo do dlouhé řady alb, která zdobí její kariéru. Tentokrát zvolila multižánrový komplet, na němž se podílelo několik hostů jako např. Robert Kodym nebo dvojice Uhlíř, Svěrák či kapela Reef. Zpěvaččino současné citové rozpoložení jí pomohl dotvořit hudební mág Jan P. Muchow.



O Anně K je po dlouhá léta slyšet v podstatě neustále. Překonání vážné nemoci už naštěstí vystřídaly počiny uměleckého rázu a to např. i takové, jako účast v taneční soutěži StarDance. V Anně K však především vězí duše muzikantská a tak ani náročný tréninkový a natáčecí kolotoč tanečního běsnění nezabránil zpěvačce vytvořit po šesti letech studiové album plné silných písniček. Kromě partnera Tomáše Varteckého našla oporu v, dá se říci, legendách české populární hudby, ale podařilo se vytvořit i jednu anglicky zpívanou píseň světového formátu.

Když  tóny pana Uhlíře zahřejí prokřehlou rockerku

Album Světlo hned na první poslech zaujme svojí chytlavostí. Potěšitelné ovšem je, že i když zpěvačka v souvislosti s novinkou hovoří o svém interním rozpoložení, neprojevuje se to v jednotlivých písních plytkou samoúčelnou melancholičností. Písně mají přirozený spád a splňují svoje hlavní poslání, tedy baví a nenudí. A tak ani baladicky střižené songy Až mě zachráníš, V malinách a Prokřehlá nevykazují známky plíživé upatlanosti a působí neotravným, svěžím dojmem, zvlašť, když posledně jmenovaná nese jasné stopy pánů Uhlíře a Svěráka. Bez pochyby se jedná o nejdojemnější moment alba. Stejně tak v Až mě zachráníš nelze přehlédnout stopy Jana P. Muchowa a tak se nabízí srovnání dvou výrazných a přitom odlišných skladatelských přístupů.



Anna K se často prohlašuje za rockerku. Proto samozřejmě na desce Světlo nechybí skladby syrovějšího ražení. A nutno také dodat, že songy Po dvou vteřinách, Nebezpečná a Pyramida Boha Slunce sluší Anně nejvíc. Často dávají vyniknout specifické barevnosti zpěvaččina hlasu a nezbývá, než si povzdechnout, že není celé album v tomto duchu. Jinou tvář ovšem dává zpěvačka najevo v poslední Hold A Little Place. Tato spolupráce s kapelou Reef a textařem Bradley Strattonem se nesmírně povedla. I zde se dá pouze konstatovat, že je velká škoda, že se jedná jen o jediný kus na desce. Píseň Milá sice ční z alba také výrazně především díky typické pěvecké účasti Roberta Kodyma, ale v kontextu výrazných kvalit ostatních písní působí až trochu vlezle a prvoplánově. Nicméně svojí jasnou, nekomplikovanou úderností může fungovat i v rádiích.

Od stylové roztříštěnosti ke světové pop music

Album Světlo charakterizují především dva pojmy, a to silné chytlavé písně a stylová roztříštěnost. Popovou rozevlátost střídá rocková říznost a k tomu se přidává i baladická umírněnost vystřídaná zábleskem world pop music. Vzhledem ke kvalitě písní se zdá, jakoby Anna K zbytečně plýtvala náboji. Lze si představit, že v každém stylu by mohla stvořit zvlášť kompaktní album, a byla by to pecka. Rocková tvář Anny K je dobře známá a těžko lze předpokládat, že by mohla zklamat. Zajímavou se zdá myšlenka na výrazné album v duchu světového popu podobně, jak se to povedlo Lenny. Anna K má pro to určitě předpoklady zvlášť, když má možnost se spojit s výraznými hudebními osobnostmi z tuzemska i ze zahraničí. Každopádně, i když může album světlo vyvolat lehce žánrový zmatek, převládá vysoce pozitivní pocit z kvalitních, silných písní, které i díky nezaměnitelnému hlasovému projevu Anny K patří k tomu nejlepšímu, co v poslední době na poli české pop music vzniká.