Stromboli už svoji závěrečnou erupci nestihli

Je všeobecně známé, že Michal Pavlíček je bohem políbený skladatel a kytarista. Stejně tak není žádným tajemstvím, že Bára Basiková patří ke zpěvačkám s nejpestřejším a technicky nejdokonalejším (ty její výšky) projevem, která navíc disponuje hodně sexy hlasem. Když se tyto dvě osobnosti spojí, zákonitě to musí zajiskřit.

Když to zajiskří

A přesně to se stalo v polovině 80. let, kdy vznikla kapela Stromboli. Existovala jen čtyři roky, zanechala po sobě pouhá dvě alba, ale přesto se nesmazatelně zapsala do historie české rockové hudby. Její přínos nyní připomíná reedice druhé desky Shutdown.



Zatímco debutové dvojalbum Stromboli bylo, v souladu s názvem kapely (italská sopka), plné erupcí za dva roky nahromaděných nápadů, nálad, hudebních stylů a pocitů, tak Shutdown je sevřenější, homogennější a bohužel i krotší, usedlejší nahrávkou. Ne že by sopka vyhasla, stále to v ní vře, ale už neplýtvá silami, nenechá se rozptylovat drobnými erupcemi a směřuje k závěrečné mohutné explozi. Ta už ale nepřišla, protože Stromboli se kolem sametové revoluce rozpadli.

Propracované i přímočaré skladby

Mnohovrstevné skladby, pohybující se mezi rockem, jazzem, novou vlnou a klasickou hudbou, mají jasný rukopis Michala Pavlíčka. Ten složil všech devět písní a opět nešetřil svými originálními inspiracemi a nápady. Dokonale vládne schopností napsat vnitřně propracovanou, nápaditou a důmyslně vystavěnou melodii, stejně jako přímočarou písničku s chytlavým refrénem.

Třeba hned úvodní skladba Abacus, kterou otevírají výrazné kytarové riffy. Vzdušné pasáže se v ní střídají s hutnými kytarovými a syntezátorovými plochami, přímočarý rock s alternativními postupy. Ve více než pětiminutové skladbě se pořád něco děje, střídají se rytmy, melodie, nálady, tempo, obdivuhodná je práce s aranžemi a dynamikou.



Druhou polohu Stromboli představuje hned následující Labyrinth. Baladičtější, procítěnější, experimentálnější a emocionálně velice silná píseň, dosahující až magických účinků. Na první poslech je zřejmé, že Pavlíček vychází ze scénické hudby. V lyričtějším duchu se nese také mrazivá skladba Scanners, kde zpočátku křehký, klavírem podmalovaný vokál Báry Basikové graduje do neuvěřitelných obrátek a jeho naléhavost se neustále stupňuje.

Rocková dračice i operní diva

Kromě Pavlíčkovy precizní kytary je druhým poznávacím znamením desky právě Basikové zpěv. Jeho pomocí dokáže vyjádřit širokou škálu pocitů, umí být popově jemná i rockově dravá, hladící i vzrušující, vášnivá i chladná, šeptá i křičí a je stejně věrohodnou dračicí jako operní divou. A to vše podpořeno značnou dávkou elektroniky, která účinek jejího hlasu ještě umocňuje.

K dalším vrcholům desky patří promakaná, do hypnotické atmosféry oděná píseň Why, hymnické a nesmírně melodické Sandonorico, rytmicky zajímavý, vygradovaný a plný napětí Back In The Castle a závěrečný opus Picturesque Bells, v němž je všechno. Symfonie, opera, rocková píseň, muzikál. Bára Basiková si všechny tyto polohy se svým neuvěřitelným hlasovým rozsahem, ačkoli tentokrát nezpívá klasický text, spíše jen tak preluduje, náležitě vychutnává.



Ve své době CD Shutdown příliš pozornosti nevzbudilo. Skupina ho již nestačila zpropagovat, všichni žili sametovou revolucí a lepšímu přijetí zřejmě zabránily i anglické texty, které tehdy ještě nebyly tak běžné jako dnes. S odstupem času však Shutdown působí jako velice silné, přesvědčivé album, které vzdává hold mistrovství Michala Pavlíčka a Báry Basikové.