Zpěváci se mění, Němcova hudba zůstává

Stejně jako legendární či kultovní je dnes zprofanované i slovo hitmaker. Stačí složit tři čtyři chytlavé písně, které se neustálým omíláním v rádiích usadí v hlavách posluchačů, a už je z vás hitmaker. Přitom ti skuteční by se u nás dali spočítat na prstech jedné ruky. Určitě mezi ně patří Martin Němec, nedoceněný, ale velice originální skladatel, který pro kapelu Precedens napsal desítky rozmanitých songů.

Už jen pro připomenutí jeho lehce posmutnělých, pocitově nesmírně bohatých a do všech detailů dotažených písní má smysl letošní prosincový comeback kapely a vydání výběrového alba Precedens 30 let. To poměrně reprezentativním způsobem mapuje všechna období této na svou dobu progresivní skupiny.

Syrová Hedlova etapa

U jejích začátků stál vedle skladatele, textaře a navíc výtvarníka Martina Němce také písničkář Jan Sahara Hedl. Ideální představitel pro syrové šansony, prožité a atmosférou nabité příběhy. Je-li Němec nedoceněným skladatelem, pak Sahara nedoceněným zpěvákem. Osobně považuji Hedlovu fázi Precedensu za nejsilnější, škoda, že je na albu Sahara zastoupen pouze pozdějšími písněmi Tisíc jmen a Annemarie.

Éterická Basikové etapa

Většina lidí má Precedens spojený s Bárou Basikovou, která se ve skupině začala prosazovat po Hedlově odchodu v roce 1984. Celkem kontrast. Civilní, drsný zpěv a jakousi emocionální rozervanost nahradila svým mnohem emotivnějším, stylizovaným vokálem. Její éterický, melancholický soprán byl ozdobou nejslavnějších desek Doba ledová, Věž z písku a Pompeje. V té době byla ve skvělé pěvecké formě a s přehledem zvládala písničky v duchu nové vlny, romantické balady, dekadentní písně i rockové songy.
Písně Doba ledová, Dívčí válka, Soumrak bohů či skvostná Tichá noc vzbuzují emoce i po třiceti letech. Na silné atmosféře vystavěné šansony jsou důkladně a nápaditě propracované, mnohovrstevné, obrazotvorné texty o mezilidských vztazích skvěle korespondují s technicky dokonalým a přitom naprosto uvolněným zpěvem Basikové. Dodnes z některých pasáží mrazí.

Rocková Kolářova etapa

Po odchodu zpěvačky do světa muzikálů se na dva roky vrátil Sahara Hedl a po něm v roce 1995 nastoupil Petr Kolář. Oproti svým předchůdcům byl tento všestranný zpěvák rockově přímočařejší, čemuž se přizpůsobila i Němcova hudba. Mírně zjednodušila, zprůhlednila, novou vlnu nahradil rockový drive, ale forma šansonů byla zachována. Na kompilaci tuto etapu připomínají čtyři skladby z CD Drž hudbu! a především energičtější písně Berlínská zeď a Anděl neztratily nic ze svého sugestivního vyznění.

Když Kolář v roce 2002 odešel k Arakainu, Martin Němec si vystavěl novou a dodnes fungující kapelu Lili Marlen. Konec Precedensu to však nebyl. V roce 2005 se Bára k Martinovi vrátila a společně natočili desku Aurora, z níž výběrovka nabízí čtyři závěrečné songy. Hudbu přináší trochu popovější, Bára Basiková je v nich již civilnější, její šansony však stále působí uhrančivým dojmem.

Precedens za třicet let své existence prošel pestrým a občas dost bouřlivým vývojem. Ať však byl za mikrofonem kdokoli, Němcova hudba si zachovala nejen vysokou kvalitu, ale především svoji integritu. A tím se rozhodně nemůže chlubit každý.