Silný refrén jak hovado

Málokterá kapela si Platinum Collection zaslouží více než slovenští provokatéři a hračičkové Horkýže Slíže. Partička kolem baskytaristy, zpěváka, skladatele, textaře, showmana a frontmana Petera Kuko Hrivňáka existuje dvě desítky let, natočila desítku řadových alb, z nichž ani jedno není vyloženě slabé, a tak pro ni nebylo absolutně žádným problémem zaplnit svými hity tři CD v této kolekci.



Šestačtyřicet písní je poskládáno chronologicky. První CD mapuje nejpřímočařejší tvorbu nitranských chalanů do roku 2002, druhé nejhravější a nejvyzrálejší (dá-li se toto slovo v souvislosti s Horkýže Slíže vůbec použít) etapu do roku 2007 a třetí CD nabízí skladby od roku 2007 do loňské desky St. Mary Huana Ganja. V tomto období už kapela nesází tolik přímočarých hitů, ale zase jsou její skladby propracovanější.

Hity na první dobrou

„Horí, horí, horí, horí, horí, horí maštaľ, nenašial sa ani jeden, čo by na ňu našťal." Tímto legendárním energickým popěvkem celá kompilace začíná. První CD doslova hýří šťavnatými punkrockovými songy typu Logická hádanka, Veľká Mača, Vincov Háj, Kožky, Perie nebo Brďokoky. Hity na první dobrou, temperamentní, přímočaré, spontánní, s chytlavými refrény a vesele rozpustilými texty.



Kapela v sobě nezapře své slovanské kořeny. Nejen v melodice, ale také v tom, že si občas odskočí k libozvučné ruštině (Ja chaču tebja). Ostatně i slovenština zní v jejich podání hodně příjemně. Základem hudby je melodický punk rock, ale čtyřčlenná formace s přehledem zvládá ska (Lístok na Mars), reggae (Vodník), zvukové experimenty (Brďokoky) a s nadhledem sobě vlastním i pokleslý pop (Žltý snieh, L & G Song).

Vulgarismy nejsou samoúčelné

Také druhý disk je přeplněný hity, ale jakoby dospělejšími, propracovanějšími. Jednotlivé melodické a rytmické nápady jsou již dotaženější, promakanější, více vytěžené. Rozdováděný punk rock postupně přechází v klasičtější, občas zaměnitelný tvrdší rock, hravých, spontánních skladeb mírně ubylo, i když stále převažují.
K těm nejlepším patří A ja sprostá..., syrovější Kapely, na vícehlasech postavené Náboženské zvyky, slížácky metalové Svobodnoje vremja, stadiónovka Shangaj cola, hippie skladba Já žeru kvítí, drsňácká Motorkárska nebo houpavá Haji, Haji. A také přibylo vulgarismů, i když jsou většinou trefně umístěné a nechybí jim přesah. Je jich dost, ale samoúčelně nepůsobí.



Na začátku třetí desky poodhaluje Kuko úspěch svých písniček. „Máme blbý štart, to nevadí, to vôbec nevadí, to vôbec nevadí. Na refrén sa čakať oplatí, čakať sa oplatí... My máme silný refrén jak hovado, každý ho hmká celý deň od rána..." To už ale stejně ví každý posluchač, refrény skutečně mají Slížáci jako hovado, dostatečně chytlavé, melodické, zpěvné, občas až v dobrém slova smyslu vlezlé, takže zbavit se jich ve svých hlavách není vůbec lehké.

Songy zdobí nakažlivá energie

Na třetím CD zdobí silné refrény skladby Líza a Wendy, Emanuel Bacigala, „slovansko-rammsteinský" Bernardýn .... Vlastně skoro každou. A kapela umí vystavět zpěvný refrén bez ohledu na styl. Ať se pohybuje v áReNBí (R & B Soul), country (My Fucking Brother), popu (Trápny vietor), pop rocku (Superstar CS), sentimentální odrhovačce (Vójak) nebo metalu (Terárium). Celé album pak uzavírají dva aktuální singly, temperamentní Mám v p... na lehátku a vzdušná a hodně vtipná Nazdar!!!.



Platinum Collection opravdu reprezentativně mapuje celou tvorbu jedné z nejpopulárnějších česko-slovenských kapel. Zároveň ukazuje její vývoj a dokazuje, že skupina dokáže napsat přímočaré a přehledné písničky, které vyzdobí skladatelskými, aranžérskými i textovými vtípky, výraznými melodiemi, nosnými refrény, nakažlivou energií a dobře poskládanými vícehlasy.

Na každé řadovce Slížů se kromě jednoznačných hitů nachází i slabší songy, které je při opakovaných posleších lepší přeskakovat. To na Platinum Collection nehrozí, výběr šel na jistotu, takže tu máme více než tři hodiny pohodové muziky, která dokáže udělat radost. Při pohledu z okna na dubnové počasí věcička nedocenitelná.