Recenze knihy: Dan Šustr - Majn Kochbuch

Skladatel, textař, zpěvák, producent, multiinstrumentalista a frontman Tiché dohody Dan Šustr nemohl, podobně jako další muzikanti, koncertovat, a tak si covidový čas krátil psaním knihy Hipíkova nekorektní kuchařka - Chleba, špek, zelí a chlast aneb Majn Kochbuch. A zdaleka nešlo o pouhou z nouze ctnost, zřejmě se u toho Dan skvěle bavil, což se na knize projevilo. Působí velice lehce, čtivě, bezprostředně, autenticky a hlavně zábavně. Pokud tedy nejste puritánskými obhájci spisovné češtiny a korektního humoru.

Kniha se skládá ze dvou částí. První obsahuje fiktivní rozhovory autora se zastydlým hipíkem Old Shootterhandem a divné autorovy sny, druhá pak představuje netradičně pojatou kuchařku podle originálního rozdělení do kategorií chleba (pečivo, přílohy), špek (maso), zelí (ovoce a zelenina) a chlast (domácí pálenka atd.). Tedy kategorie potravin, které jsou pro Old Shootterhanda stěžejní a nenahraditelné.

Dříve, než se seznámíme s originálními názory Old Shootterhanda, je dobré si tuto svéráznou postavu, které už ostatně Dan Šustr věnoval stejnojmenné album, představit. Starý hipík, původem Pražák žijící na vesnici, na svém „ranči", prošedivělý milovník kapely Pink Floyd, dobrý kumpán. Retro chlápek, který pije desítku a tuzemák, balí si cigára, jezdí v trabantu po fotrovi, pěstuje konopí a rád dělá vše postaru. Agnostik, který ničemu nevěří. „Nevěř ničemu, co si nemůžeš ověřit."

Základem jeho filozofie je Agroanarchie, tedy pokus o zamyšlení nad „normálníma receptama" pro život a návod na individuální soukromou vzpouru v hlavě. Vzpouru proti současnému přetechnizovanému a komerčnímu světu, snahu o trochu staromilský návrat k tradičním hodnotám a vztahům. V rozhovorech Old Shootterhand vyjevuje svérázné názory na svět, život, umění, média, politiku, ekonomiku, Čechy a český národ, ekologii, zemědělství…. Jeho originální a často nekorektní závěry však nejsou jen nějakým plácnutím do vody nebo snahou o originalitu za každou cenu. Jednak vycházejí ze selského rozumu, a pak také z poměrně obšírného vzdělání a sečtělosti (hlavně znalosti z historie, ale i ekonomie, náboženství či ekologie). Hlavní postava tak nachází nečekané souvislosti, se kterými se musí čtenář konfrontovat či o nich alespoň přemýšlet.

Kniha je navíc plná popkulturních odkazů na filmy či knihy typu Star Trek, Stopařův průvodce po galaxii, Spolčení hlupců nebo Pulp Fiction. Vysoké se tak přirozeně a nenásilně mísí s nízkým, a tak vedle sebe stojí například svatej Petr a Koloběh hovna v přírodě.

Old Shootterhand je takovým Hrabalovským pábitelem, který tak trochu klame tělem. Jeho názory rozhodně stojí za zamyšlení, ač vystupuje jako mimoň, rezignující hipík a nezúčastněný pozorovatel. Tomu napomáhá i hodně lidový, jadrný, ale také hravý a vynalézavý jazyk. Inspirací pro čtenáře mohou být nejen myšlenky, ale i vtipně psané recepty. Své si v nich dokonce najdou i vegetariáni.