I zastydlý hipík Old Shootterhand (alias Dan Šustr) může být inspirativní

Sólové a zároveň debutové album Dana Šustra, frontmana Tiché dohody, s názvem Old Shootterhand je míněno jako pocta hudbě 60. a 70. let. Nemyslím si ale, že tato poctivá deska zaujme pouze padesátníky, kteří na této muzice vyrůstali. Tato hudba je jednak nadčasová, a pak Dan ji přináší s takovým nasazením, nadšením a zápalem (kvalita je u něj samozřejmostí), že může oslovit i mladší posluchače. Alespoň tedy ty, kteří hledají opravdovou hudbu.

Svojí náladou a emocemi je všech deset autorských písní skutečně inspirováno 60. a 70. lety. Tedy dřevním blues, nově se rodícím rockem, folkem a tehdy populárním country. Dobou, kdy byla muzika spontánní, syrová, opravdová, upřímná, dělaná srdcem, bez kalkulu a podbízení se. A přesně takový je Old Shootterhand, kterého Dan Šustr dělal opravdu srdcem. Ten je autorem nejen všech skladeb, ale také si ve vlastním studiu nahrál desítku nástrojů a jen občas využil spřízněné muzikanty a zpěvačky.

Silná, ale uvěřitelná nálada dominuje skladbě Blues ze 60. let. Opravdu dřevní blues, kde kromě syrovosti nechybí ani jemná nostalgie. „Chtěl bych se vrátit zpět…", už jen pro ten pocit, kdy Old Shootterhand (alias Dan Šustr) poprvé slyšel zvuk elektrické kytary. Pohlazení pro všechny milovníky Šabachových knih přináší Requiem pro Petra Šabacha. Upřímný, dojemný melodický song, do něhož jsou vhodně zakomponovány názvy Petrových knih i hlášky z Pelíšků. Kdo po předčasné spisovatelově smrti nezažil stejný pocit?

Tvoje hospoda představuje temperamentní rockovou pecku, která má drive a skvěle šlape. Dynamická a odlehčená oslava té správné (tedy Tvé) hospody. Ke country a folku směřuje Poslední skaut, pozitivní písnička o těch správných hodnotách – stát za pravdou, ctít zákony, dodržet slovo, bojovat proti bezpráví. Tyto pravdy dokáže Dan podat bez frází, klišé a moralizování. Název Inzerát na zemi, ve který bych chtěl zase žít přesně vystihuje vyznění této syrové, folkové a zároveň bluesrockové písně. Co je nejdůležitější? Mít kolem sebe dobré lidi.

Stranu B na pomyslném LP otevírá melodické, vzdušné a svérázné milostné vyznání Tyvole miláčku se skvostným refrénem. Vygradovaný Půlnoční anděl je návrat k blues-rocku vyzdobený zpěvem Viktorie Horákové a violoncellem Jany Gabrielové. Název Špinavý blues opět věrně vystihuje skladbu, která je nejen špinavá a syrová, ale také velice pestrá, často mění tempo, náladu, rytmus. A také nechybí nadhled.

Hudba skladby Woodstock 69 přesně (i díky výrazné foukací harmonice a dobovým zprávám) navozuje atmosféru tohoto slavného festivalu, ale text je posunut do současnosti, kdy OS nezadržitelně stárne. Dalším bonusem je pak výborný zpěv  hostující Zuzany Vintrové z Tiché dohody. Kytara a violoncello folkově otevírá závěrečný Plán B, ale postupně s přibývajícími nástroji píseň rozkvétá a graduje do rockových sfér. Výrazná píseň o síle přátelství a nutnosti nevzdávat to je výbornou tečkou za touto sevřenou, a přesto velice pestrou nahrávkou. Ta dokazuje, že i zastydlý hipík Old Shootterhand, tento pohodový chlapík a kumpán, může být stále inspirativní.