Pretty Maids nabízejí jízdu plnou pohody a optimismu

Dánsko s necelými šesti miliony obyvatel je možná malá země, ale hudebnímu světu dala jména jako Mercyful Fate, King Diamond nebo Volbeat. Jednou z největších stálic na evropské scéně jsou pak od roku 1981 heavymetaloví Pretty Maids. Jejich aktuální šestnácté studiové album zastihuje kapelu v nebývalé formě a přímo pulzuje energií, nápady a melodičností.  

Až se chce dodat, že Pretty Maids chytli druhý dech a překročili stín svých nejslavnějších desek Red Hot and Heavy (1984) a Future World (1987), kterými mě před lety dostali. Tuto radost však kazí smutná zpráva, že zpěvák Ronnie Atkins onemocněl rakovinou plic a příští osud kapely je tak ve hvězdách. Nezbývá tedy než doufat v dobrý konec. Proč? Protože po sérii průměrných desek lze v několika posledních letech sledovat, jak jde výkon party vedené Atkinsem a kytaristou Kenem Hammerem strmě nahoru.  

Na albu Undress Your Madness jen těžko najdete nějakou vatu. Rovná se přímo dynamitu, po kterém je radost se procházet. Opravdu. Po standardním intru přichází nadupaná Serpentine a tempo nezvolní ani s poslední, jedenáctou, a nutno dodat, že i jedinou baladou Strength Of A Rose. A co teprve hitovky Firesoul Fly, Will You Still Kiss Me (If I See You In Heaven) nebo Shadowlands. Co by za ně dal třeba v poslední době stagnující a vyčpělý Jon Bon Jovi. Taková je to jízda! Plná pohody a optimismu. Přejme tedy Ronniemu brzké uzdravení a sympatickým Dánům se švédským klávesákem Chrisem Laneym, ať se co nejdříve vrátí v plné síle i na koncertní pódia. Tentokrát by byla škoda končit v nejlepším.

Autor recenze: Roman "News" Zahrádka