Pokračujeme ve druhé tisícovce a natočíme (D)evátou, prozrazují Chinaski

Prvního listopadu odstartoval vyprodanými koncerty v Kamenici a Pěnčíně u Turnova druhý Klubový speciál skupiny Chinaski. Za tímhle lakonickým konstatováním se skrývá deset podzimních koncertů populárních Východočechů v devíti městech. Necelých sedm týdnů naplněných vystupováním po klubech s návratem ke staršímu hudebnímu materiálu. Ale také čas pro vyladění formy před přípravou nové řadové desky. O tomhle všem nám povídal frontman Chinaski Michal Malátný. První dotaz se tedy nemohl týkat ničeho jiného, než právě odstartovaného turné. V čem je tenhle Klubový speciál odlišný od těch předcházejících?
Michal Malátný: Minimálně v tom, že jsme všichni o rok starší, naivnější a zamilovanější? Každopádně uslyšíte ty nejstarší naivní zamilované písně od Chinaski, playlist budou opět tvořit převážně písně z dřevního období, písně okořeněné životními zkušenostmi jednotlivých protagonistů a poznamenané krutým osudem frontmana kapely.(Vždyť mu ukradli kytaru!)

HK: Jaký byl váš první koncert, ještě před tím dřevním obdobím, ten úplně první, když jste se ještě nejmenovali Chinaski… pamatujete si na něj?
Michal Malátný: Nepamatujeme. Byl to podzim roku 1986 nebo 1987. Hospoda v Robousích u Jičína. Jako předskokani kapely Dr. Mozse jsme odehráli pět písniček a jedna z nich se jmenovala Punčocháče. A uslyšíte ji i během letošního Klubového speciálu.

HK: Jaké byly naopak vaše pocity po první koncertní tisícovce, kterou jste završili loni v Lucerna Music Baru?
Michal Malátný: Štěstí, mír, únava, láska, vyrovnání, uspokojení, naplnění, soucítění, vděk, ladila ta kytara?



Chinaski hrají 1. signální loni v Lucerna Music Baru.

Devátá na jaře čili je na co čekat

HK: Se skončením Klubového speciálu se neúprosně přiblíží konec roku. Jaké máte plány na rok příští?
Michal Malátný: Příští rok na jaře natočíme dlouhohrající desku, k radosti ctěných posluchačů již devátou. Že by osudovou?

HK: Jakým směrem se album bude ubírat, co od něj lze čekat?
Michal Malátný: Jako první vlaštovku můžete v éteru slyšet píseň Ententýky. Máme v kapele osm malých dětí, deváté je na cestě, tudíž je přirozené, že děti jsou tématem, kterým žijeme a budeme o něm i zpívat.

HK: Při natáčení klipu pro tuhle skladbu jste se dost vyřádili. Autorem kostýmů a masek byl někdo z kapely?
Michal Malátný: Ne, využili jsme kostýmový fundus seriálu České televize Ententýky.

HK: Jak se vám vůbec skládala hudba pro seriál? Byla nejdřív písnička a až pak jste viděli alespoň kousek seriálu nebo obráceně?
Michal Malátný: Nejdříve se nám dostal do rukou scénář prvního dílu a ten nás vážně pobavil. Vážně.



Nový videoklip Chinaski k písničce Ententýky

Roreček, Karda, Šlupka a ti další

HK: A co je dříve, hudba nebo text, při nové skladbě?
Michal Malátný: Někdy hudba, někdy text, jak kdy, jak kdo. Ideální je, když obě složky vznikají zároveň a na písních takto vzniklých je to vždycky znát.

HK: Když jsme u té vaší kuchyně, prozraďte, skládáte si všechno jako kapela sami nebo občas někoho přizvete na výpomoc?
Michal Malátný: Dlouhodobě spolupracujeme s Tomášem Rorečkem, což je veskrze sympatický chlapík, spolužák, můj dvorní poradce v oblasti konzumace nealkoholických nápojů. Na připravované desce se objeví i texty Ládi Kardy vulgo Ladjy al Kardy, což je talentovaný mládenec právě dokončivší konzervatoř pod pedagogickým vedením Jiřího Šlupky Svěráka. Talent.

HK: Kdo má při tvorbě v kapele hlavní slovo?
Michal Malátný: Hlavní slovo má vždy autor, a jelikož jsme soubor, kde tvoří všech šest členů kapely, je to někdy opravdu tvrdý boj. Poslední, jakési "právo veta", má zpěvák, protože pokud z jeho výrazu nebude cítit, že tomu věří, neuvěří tomu pravděpodobně nikdo další.

HK: Máte při živém hraní nějakou skupinově nejvíce a naopak nejméně oblíbenou skladbu?
Michal Malátný:Na tuto otázku nedokážu odpovědět, koncert od koncertu je to jiné.

HK: Tak tedy nějakou, co prostě chcete hrát vždycky a nějakou, co byste nejradši nehráli vůbec?
Michal Malátný: Vždycky asi zahrajeme píseň 1. signální a nikdy určitě nezahrajeme píseň Letím jako blázen. Tuto „píseň" považuji za největší omyl v historii hudebního sdružení vystupujícího pod uměleckým názvem Chinaski.

HK: A na závěr prosíme nějaký hodnotný vzkaz pro fanoušky...
Michal Malátný: Po horkém festivalovém létě se vracíme zpátky do klubů, kde jsme vznikli a kam jako kapela patříme. Přijďte se podívat! Uvidíte, co jste ještě neslyšeli a uslyšíte, co jste ještě neviděli!

HK: Děkujeme za rozhovor a přejeme co nejvíce fanoušků na Klubovém speciálu.

(Připraveno ve spolupráci s Johanou Turnerovou.)



Duše z gumy od Chinaski.