Nový singl kapely Zrní inspiroval film Ať žijí duchové i snové úvahy o smrti

Sedm a půl minuty trvá nový singl Patříš mrakům kapely Zrní. Přesto ani chvilku nenudí, pořád se v něm něco děje. Hudebně, textově, aranžérsky. Videoklip vznikl v maringotce u řeky, v komorní atmosféře, bez velké produkce, v duchu poetiky Wabi sabi, která je Zrní blízká. Jde o první ze tří singlů, které Zrní letos postupně představí – vždy s jiným producentem a s klipem od režisérky Natálie Kratochvíle. 

Kořeny nové písně sahají do domácího soustředění kapely před dvěma lety. Vše odstartoval bubeník Ondřej Slavík, když zrychlil a zasmyčkoval fragment písničky ze stále oblíbeného dětského filmu Ať žijí duchové z roku 1977. „Je to reflexe hiphopovýho samplování u dětí československýho komunismu, který už maj sami děti. Tou dobou v tom naše děti dost frčely, tak to měl Ondřej v hlavě – a je to základ songu," směje se frontman Zrní Honza Unger. Výsledkem je snová, a přitom rytmická skladba, která si hlasováním kapely vysloužila prioritu pro dokončení.   

Do textu, který tentokrát vznikal netradičně do už hotové hudby, výrazně promluvila četba. „Já byl tou dobou plnej tématu smrti, četl jsem zrovna knížku Umíráme každý den od jednoho tibetskýho mnicha, ve který popisuje, jak málem umřel na otravu jídlem a přitom zažil stav vzdávání se všeho. Svejch přátel, věcí, vlastností, celýho sebe, ale i kopců, slunce a nakonec i samotnýho vzdávání se (mimochodem: přežil)," upřesňuje Unger, kterého inspiroval i související, velmi živý tematický sen. „V něm jsem se na svůj život díval shora po smrti a cejtil jsem, jak všechno byly jenom úplně nedůležitý kulisy, vtipně maličký, vtipně se jevící jako závažný, který se s naprostou lehkostí a beze smutku smrtí rozplynou." 

Nahrávání probíhalo svépomocí ve zkušebně, tedy u kytaristy Honzy Juklíka doma. Výsledný mix a produkci Zrní svěřili Lukáši Palánovi, mastering připravil Jiří Svoboda. „Líbí se nám, co Lukáš do písničky přidal, jak se to posunulo jinam, než jsme zvyklí. Je to 7,5 minuty zábavy. Svoboda. Tiktokovej track," dodává Unger. 

Klip natočila dlouholetá spolupracovnice a kamarádka kapely Natálie Kratochvíle. Tentokrát šlo o téměř jednozáběrovku s jedinou hereckou postavou – další kamarádkou Vendy Tomšů – kterou režisérka natáčela brzy ráno v jejich rodinné maringotce a jejím okolí u řeky. „Klip nese kouzlo jejich společnýho rána. A zas žádná velká drahá produkce. Pokračujem v rodinnym naladění, v duchu japonský filosofie Wabi sabi, která říká, že velký jsou malý věci. Jdeme za tim, co nás baví, co je nám příjemný, naproti hezkýmu," uzavírá Unger. 

Od křtu alba Široko daleko na podzim 2023 má kapela za sebou dvě plodná soustředění, deset akustických koncertů v kostelech, na něž navázala vydáním živého klipu ke starší písni Hýkal. Vedle toho vydal Honza Unger i vlastní sbírku básní Dneska na horu nevylezu, není to potřeba (Triáda, 2024).

Foto: Jan Fišer