Lunetic vyprodali O2

Velká účast byla očekávaná, i tak bylo trochu překvapením, že se opravdu jednalo o full house. Kapela s tanečníky a doprovodným programem se rozcvičovala v zákulisí zatímco se před Universem tvořily špalíry, které čekaly na otevření turniketů. A že nedočkavých fanoušků, čekajících dlouho před otevírací dobou, bylo spoustu.

Jejich nedočkavost se po vpuštění do haly a následném občerstvení znásobila a čím více se hodinová ručička blížila k celé, tím více byli hlasitější. S úderem osmé hodiny nadšenost dostala nejvyšší obrátky a dav začal kapelu vytleskávat. S malým zpožděním, ale úspěšně.

Celý večer odstartovala živá kapela intrem s tanečníky, ke kterým se později přidalo bájné trio z plakátů. Svůj setlist otevřeli písní „Když blesky hřmí", což absolutně odráželo náladu přítomných fanoušků. Následně se dostalo na legendární „Cik-Cak".

Poté došlo na překvapivé hostky v podání uskupení Holki, další hudební ikony devadesátek. Ty předvedly svůj hit „Jsi senzační". A pak už se setlist začal rozjíždět, prostředí zahřívat, ohňostroje prskat, pára stoupat a písně se postupně šikovat za sebe se zvedající se oblíbeností. Přišel totiž čas například na „Chtěl bych tě líbat",  kdy se chorálově zpívalo, zatímco se kluci přidali k tanečnímu choreu skvělých mladých tanečníků a tanečnic ze skupiny T-BASS.

Samozřejmě, tak jako za starých dobrých předjubilejních časů, hlavní personou kapely byl Vašek Jelínek. Hned v závěsu byl Aleš Lehký, který využíval svých speakrovských zkušeností z rádia, a David Škach, jenž má na svědomí většinu textů. Ten se spokojeně „ukrýval" v pozadí. Je pěkné vidět, že nastavení kapely stále funguje a každý člen má svou, řekněme, roli. Zatímco Vašek byl tím středobodem zájmu všech a fanoušky hajpoval, Aleš všechny bavil hlavně svými proslovy mezi songy. Mnohé překvapil svým novým sestřihem, kdy po smeknutí jeho charakteristické čepice ukázal holou hlavu. A vtipkoval, že se mu nepodařilo navštívit Turecko včas.

Aby se ale nálada nevyšponovala až na neúprosnou míru, bylo potřeba na chvíli zpomalit a zařadit malou pauzičku v podání bruslařského kvarteta slečen z klubu Krasokolečkování Most. Ty předvedly krásnou taneční choreografii na píseň „Abracadabra" od Lady Gaga. Šlo o energickou show, která sloužila jako dobrý předěl a oslí můstek na baladovou část koncertu. Správně seskládaný seznam songů servíroval sentiment, smutek i srdcebol. Došlo tak na ploužáky jako „S tebou", „Dotyky", známý cover „Only You", kde do zpěvu pánové zapojili i publikum, nebo „Příběh malého chlapce", který je dle fanoušků velmi oblíbený, i když ho kapela hrála dle jejich tvrzení naživo teprve potřetí.

V této uklidněné náladě byl čas se pokochat světly z mobilů, spatřit mnoho vlaječek a dalšího kapelního merche a prohlédnout si publikum, kde byla spousta pravověrných fanynek společně s poměrně velkým zástupem mužských fanoušků. Došlo i na rozhovor s jedním z malých návštěvníků koncertu, který přiznal, že skupinu vůbec nezná a je tam jen kvůli tomu, že máma prostě nesehnala hlídání. A je za mě hezké, že tento svůj svět dospívání svým potomkům rodiče mohli ukázat.

Stejnou součástí se u „Sdílej" totiž staly i děti Vaška a Davida, které si přišli užít trochu křepčení a pár minut slávy přímo na podium. Některé lehce nesmělí, některé jen nadšení ze zábavy a některé oslněni světly podia. Byl to hezký moment a pravděpodobně největší a nejpřirozenější reakce Davida Škacha, který s dcerou v náručí usmíval od ucha k uchu a konečně nechal lehce nahledénout pod slupku nesmělého textaře.

Živá kapela skvěle funguje, perkusista s klávesákem parádně doplňují, dechová hudební část je úžasná. Saxofony a trubky perfektně doplňují hudbu, tato kombinace až s podivem velmi dobře funguje. Taneční skupina T-BASS je naprosto profesionální, a i když je plná mladých lidí, kteří šílenství okolo Lunetic pravděpodobně nerozumí, dávají do svých pohybů celé srdce. A my s údivem sledujeme, jak perfektně sladění jsou, svoje kroky za celý večer nezapomenou ani v jedné části a ještě se u toho stíhají usmívat na obecenstvo.

Nicméně, dochází k pivotnímu momentu celého koncertu. Přichází totiž očekávaná kompletace tohoto boy-bandu. Kdo sledoval sociální sítě, věděl, že druhé třicáté narozeniny se už podaří oslavit v plné sestavě a dojde i Martin Kocián. Než ho ale Lunetic představili, nechali nás trochu napínat a nejdříve vyhlásili rappera Kata z bývalých Chaozz nebo nynějších Prago Union. Tito dva si střihli „Den za dnem" a svůj dialog v něm zakomponovaný.

Aby se naplnila hvězdná sestava ikon 90. let, na podium přichází vyburcovat publikum Tereza Pergnerová, moderátorka pověstné hudební hitparády Eso (kterou probíráme i v podcastovém dílu Tři Deci), a všechny strhne na svou stranu svým známým mottem „Čágo Bélo šílenci!". Toto je už naprostá nostalgie, kde se vidíme ve starých bytech za nedělních rán před starými neplacatými televizními monitory a zpíváme si dobové hity.

Hity jako například „Máma", kterou má každý nadevše rád. Martin Kocián se vrací a nabíhá na pódiové molo a mluví o maminkách, které umí podržet i v nejhorších chvílích a jak je za svou vlastní mámu vděčný. Když se přemisťuje zpět na hlavní stage, jde vidět, že se mu lesknou oči a je opravdu dojatý. Jak z podpory maminky, tak pravděpodobně z návratu ke klukům a z přijetí od publika. Všichni mají oblečené známé bílé obleky jako z klipu a v pozadí se promítají fotky z mládí zpěváků.

A pak už jen zlatý hřeb večera. Posluchači Kiss rádia odhlasovaná nejoblíbenější hitovka. Připravte si hlasivky, vytaste svá Bravíčka, nalaďte walkmany. Ano, jedná se o „Ať je hudba tvůj lék"! Píseň všemi oblíbená, ta, na kterou jsme čekali. Předposlední píseň celé sestavy, kterou si každý užil nejvíce a zpívalo se z plných plic. Pak už se vše jen uzavřelo s „Vzpomínám" a postupně se Universum vyprázdnilo po dobře odžitém dni.