Nové staré album islandské divy

Nejznámější islandská zpěvačka Björk, která je známá i těm, co z ostrova znají jen ledovce a pak dlouho nic, vydala před pár dny své třetí remixové album Bastards (nebo spíš bastards), ve kterém se vrací ke svému sedmému studiovému albu Biophilia z roku 2011. Tohle řadové album bylo mimo jiné zajímavé i jednou ze svých podob ve formě aplikace pro chytré telefony. Každý si tak mohl původní skladby „poupravit" dle libosti a tak zákonitě vyšlo neuvěřitelné množství více či méně kvalitních mixů. Je zajímavé, že ačkoliv jsou všechny remixy v oběhu už docela dlouho, Björk považovala za důležité, dát je dohromady a vybrat ze všech tu nejlepší čtvrtinu. Album je tak určeno doslova hlavně pro ty, kteří si raději koupí originální CD kompilaci, než aby track po tracku hledali a stahovali odněkud z internetu. Jednoduše řečeno jsou tedy Bastards „jen" jakousi odnoží alba Biophilia v novém a originálním kabátku.

Spojeno nespojitelné

Pozornost si zaslouží už úvodní Crystalline v adaptaci syrského umělce Omara Souleymana, díky kterému se vám dostane opravdu nevšedního zážitku v pulzujícím rytmu Bollywoodu. Kombinaci arabského a islandského vokálu opravdu neuslyšíte každý den, nutno říct, že toto spojení je pro mnohé příliš nestravitelné a ani něžný hlas zpěvačky ho nezjemní. Z toho kvalitnějšího je nutno zmínit dále i Virus, který mocnými syntetizátory zremixoval Hudson Mohawke nebo Mutual Core v remixu These New Puritans, který je měkký i drsný, hlasitý i něžný s doprovodem sboru a také piana. Zajímavý přínos dodali i Death Grips, experimentální hip-hopová skvadra ze Sacramenta v Sacrifice.
Pokud má album jedno hlavní pojítko, tak je to na první poslech chaotická kombinace hodně výrazných beatů, zvuků, ruchů a všeho možného spolu s křehkým vokálem, který je ale často vším kolem potlačený a zní tak nějak v pozadí. V tomto případě půjde spíš o záměr a tak zdánlivě nespojitelné překlenuje Björk s ladností sobě vlastní.

Experiment zabíjí myšlenku

Tohle album je jedním z mnoha experimentálních pokusů zpěvačky, která si v nezvyklých kombinacích přímo libuje. Její kreativita je tak pořád někde na hranici bláznovství a geniality. Samy o sobě některé jednotlivé songy fungují docela dobře, bohužel tento remixový materiál je jako celek slabý na regulérní album a tak se hodí opravdu jen pro fajnšmekry a fanoušky všeho, co Björk vydá. Ostatní nenajdou nic nového ani převratného, což se u jejího nepřehlédnutelného stylu vyjádření tak nějak už očekává, a raději si poslechnou něco ze starší tvorby. Nezbývá tedy nic jiného, než si počkat, až tato nekonvenční umělkyně vydá další (ne)tradiční album.