Norah Jones a B. J. Armstrong - neobvykle kvalitní dvojice

Přiznám se, že když se blíží na pulty nová deska Norah Jones (Raye Charlese v sukních), je to pro mne velký svátek. Tato krásná zpěvačka, písničkářka a pianistka, která je jednou z nejvýznamnějších umělkyň současnosti, okouzluje celý svět svou hudbou, která je směsicí jazzu, blues, folku, country a popu.

Když jsem se díky oficiálním stránkám této jazzové princezny dozvěděl, že připravuje album s pop-punkovým rebelem Billie Joe Armstrongem, četl jsem si tato slova pořád dokola, protože jsem této informaci nejprve nevěřil. Na druhou stranu doznávám, že jsem byl na tuto desku velmi zvědavý, protože ani ve snu jsem si výsledek hudebního spojení dvou odlišných umělců nedokázal představit! Uhne milovaná Norah ze svého stylu směrem k pop-punku? Uslyším charismatického Armstronga v novém neobvyklém hudebním proudu? Jakmile se album objevilo na iTunes, vypnul jsem doma zvonek, mobilní telefony a pevnou linku, aby mne při prvním poslechu této desky nerušil okolní svět! Výsledek?

Americké country klasiky

Album Foreverly dopadlo velmi dobře. Norah Jones neutekla ze své klasické hudební polohy, B. J. Armstrong dokázal, že je všestranný umělec, který dokáže zpívat i klasické staré pecky, čímž u mne osobně stoupl v ceně! Deska je poctou jedné z nejvlivnějších hudebních dvojic padesátých a šedesátých let - Everly Brothers. Tato dvojice byla mj. velkým vzorem pro Simona a Garfunkela, ale také pro Rolling Stones či The Beatles. Everly Brothers (Don a Phil Everly) bylo hudební uskupení dvou bratrů, jejichž hudba se pohybovala mezi country, folkem a rock'n'rollem, většinou za doprovodu akustických kytar.

Foreverly je vlastně úpravou alba Songs Our Daddy Taught Us

Norah Jones a B. J. Armstrong de facto vycházeli z alba Songs Our Daddy Taught Us od Everly Brothers, přičemž oba změnili nejen pořadí písní, ale také jejich aranžmá. Když si porovnáte obě alba, zjistíte, že píseň Roving Gambler či Who's Gonna Shoe Your Pretty Little Feet? jsou originálu dosti hudebně podobné. Písně Down In The Willow Garden či Long Time Gone jsou Jones i Armstrongem vytvořeny s naprostou pokorou vůči starému materiálu. Oproti tomu skladba Oh So Many Years je zase více živější.

Proč bylo toto album, které v nové podobě přináší do našich obývacích pokojů či aut skvělé country melodie, vůbec natočeno? Smyslem desky je přinést dnešním posluchačům kus legendy a historie. Písně jsou oblečeny do nového kabátu, doplněny o nové nástroje, ovšem vše je navíc vytvořeno velmi citlivě. Každá změna je totiž zabalena do tónu padesátých a šedesátých let. Vzhledem k tomu, že deska vznikala během dvou nahrávacích frekvencí za devět dnů, dovoluji si tvrdit, že je jednou z nejlepších věcí tohoto roku. Zpívat v dnešní době půlstoletí staré country melodie si nemůže dovolit jen tak někdo – Norah Jones a B. J. Armstrong to ovšem dokázali bravurně.

Z obou umělců je cítit naprostá láska ke starému materiálu, proto je album Foreverly tak kvalitní a zodpovědné. Oba umělci dokazují, že dobrou desku dělá skvěle odvedené hudební řemeslo, nikoliv image či provokování na veřejnosti.

Osobní hodnocení: 95 %

Foto: FB profil