Patnáct let je opravdu obdivuhodná doba a to především pro kapelu, která se v našich hudebních vodách dokáže udržet takhle dlouho. Ačkoliv je jejich působení v hudební branži nedocenitelné, tak si Divokej Bill zvesela vykračuje dál, drží krok s dobou a je samozřejmostí, že své fanoušky má stále na prvním místě.

Současnost střídá minulost

Průřez svou tvorbou udělala kapela v listopadu loňského roku. V zaplněném pražském klubu Retro Music Hall kluci představili nejen své staré písně, ale potěšili i několika novými skladbami z nejnovějšího alba 15. Z dlouhého koncertu tedy vzešlo na sedmnáct písní všeho druhu.

G2 Acoustic Stage je vyloženě akustická, rajská zahrada. Rozdíl je samozřejmě nejen ve zvuku, ale i v celkové atmosféře, protože zde návštěvníci neuslyší žádnou elektriku, ale pouze struny akustické kytary. Koncerty tohoto typu bývají komornější a přátelštější. A určitě je to příjemná změna.

Rychlejší tempo, banjo, harmonika a typický hlas Václava Bláhy dodává koncertům ten správný šmrnc. Příkladem je energická píseň Vstávej a to především tehdy, když je odehrána živě. Akustický zvuk kytary je tedy výborným doplňkem už tak chytlavé hudby. Pro srovnání nabízím k poslechu originál.

Od desíti k pěti. Působivý text, ve kterém nechybí ani rýmy na správném místě. Jediné, co tomuto výtvoru ubírá na kráse, je refrén, který je neustále opakovaný, a působí tak trochu nudně. Pokud bych se měla zaměřit na singl podobného ražení, pak je stejně špatnou konkurencí výše zmiňované také píseň Západ. V tomto případě je výraz od desíti k pěti na místě.

Nutno podotknout, že Batalion určitě chytne za srdce většinu Billových fanoušků. Ze začátku se snaží nostalgicky zapůsobit, ale v průběhu písně nás z tohoto snění vytrhne procítěná věta „zástupy vojáků, v hrobě se obrací, to poslední batalion, domů se vrací". Velice povedená srdcovka

Písně, které chytnou za srdce

Akustické album přináší k poslechu i starší kousky, které posluchače zavedou zpátky do minulosti. Je tedy možné zavzpomínat nad písní Znamení. Nesmrtelný singl zní i po takové době stále dobře a každý, kdo zná slova, si tuto píseň rád zazpívá.

Billové dokážou produkovat hudbu, která zůstává stále sama sebou. Nenechají se strhnout dnešními trendy, nezapojují jiné nástroje, než na jaké jsou zvyklí nejen oni, ale i posluchači. A to je podle mě jejich plus. A přesto, že tento přístup k tvorbě určitě mnoho lidí nedocení, jejich skalní fanoušci určitě ano. Protože i když s časem všichni stárneme, jejich hudba zůstane vždycky stejná. A to je vlastně dobře.

Foto: Marek Žídek