Koho letos nezmeškat na Rock For People

Zimní měsíce zdaleka nejsou u konce a ačkoliv nás může rozptýlit lyžování nebo třeba nedávná Olympiáda, mnozí z nás netrpělivě vyhlíží léto a festivalovou sezónu. Není totiž lepší pocit, než se s drinkem v ruce slunit na kopci v Hradci Králové v Parku 360 a shlížet na stage. Letošní ročník Rock For People nám má mnoho co nabídnout, a tak bych se dnes ráda na některé kapely podívala blíže. 

Jména headlinerů jsou nám všem známá. Napříč žánry v červnu uvidíme Gorillaz, Limp Bizkit, Bring Me The Horizon, Halsey a jako bonus Iron Maiden. I mimo hlavní hvězdy ale stále z plakátů po celé republice svítí další známá jména. Zatancovat si budeme moct na Electric Callboy, zazpívat si s Papa Roach, vyskákat se u Three Days Grace a nebo se zaposlouchat do Nothing But Thieves. Line-up nám ale nenápadně ukazuje i další jména, která rozhodně stojí za pozornost. Pojďme se na ně tedy vrhnout postupně. 

Ve středu, tedy první festivalový den, celý areál ožívá smíchem a vyplňuje se davy. Někteří návštěvníci se oklepávají z první kocoviny, jiní ještě za zvuku prvních kapel staví v kempu stany. Vřele bych ale každému doporučila otočit se na kapele Gurriers. 
Tato pětičlenná Irská kapela má v posledních letech velký úspěch. Jsou často zařazováni do kategorie „Dublin guitar band", spolu s Fontaines D.C nebo The Murder Capital. Jejich ostré a prudké punkové písně jsou ovlivněné moderními problémy, od politických až po ty osobní. I za krátkou dobu svého působení už mají na svém kontě velké festivaly jako je Mad Cool a nebo Pukkelpop. Debutová deska Come and See získává příznivé recenze po celém světě. Živá vystoupení Gurriers mají energii a kuráž, rozhodně se jedná o surový zážitek, u kterého by každý měl být. Poprvé a zatím naposledy se u nás představili na brněnském festivalu Pop Messe v roce 2024. 
Ve středu se nám kromě toho představí i thrown. Uskupení ze Švédska, které se velmi rychle dostalo do povědomí všech fanoušků nového metalu. Písně thrown v sobě nesou vztek a frustraci smíchanou se sebenenávistí. Tvrdé kytary a intenzivní živá vystoupení v kombinaci s agresivními vokály vytrhnou fanoušky z místa. Při koncertě thrown se nedá jenom stát a pasivně hudbu přijímat. Člověk ji musí prožít celým tělem. 

Nepolevíme ani ve čtvrtek. I druhý den festivalu nás totiž čeká pořádná jízda. Začnu zhurta a zmíním jako první The Plot In You. Měli jsme možnost je vidět relativně nedávno v pražském Sasazu, což byl neskutečný zážitek. Skupina z Ohia má v Česku slušnou fanouškovskou základnu a na jejich show to lze s přehledem vidět. Žánrovému přesahu kapely dominuje metalcore, ale ani alternativa, elektronika či pop není The Plot In You cizí, díky čemuž si v jejich tvorbě každý najde své. Zpěv Landona Tewerse je surový, ale zároveň umí být i plný emocí. A tak divák může křičet u Forgotten, ale vzápětí se chytat za srdce u FEEL NOTHING. 
Moje druhé doporučení na čtvrtek může být mnohým známé. Opět se budu držet v žánru metalcore a tvrdé hudby. Thornhill je australskou kapelou, která se může pyšnit mimo jiné tím, s jakými kapelami vystupovala v posledních letech. Jejich nejnovější deska BODIES se stala hitem a jednotlivé skladby ucelené v jednom albu dodávají poslechu tvorby Thornhill nový rozměr. Při živých vystoupeních ze sebe kapela vydává obrovskou energii a publikum jim zobe z ruky. Vynechat jejich show na Rock For People by byla rozhodně chyba.

Třetí den přinese neméně kvalitní kapely. V pátek se můžeme těšit na unpeople, tedy čerstvou britskou novinku. Tato čtveřice sice na scéně nepůsobí dlouho, ale už jejich stejnojmenné EP unpeople slibuje prudký vzestup na hudební scéně. Kapela kombinuje chytlavé melodie s emocemi a kytarovými riffy, které s námi zatřesou. Věřím, že si zaslouží více pozornosti od všech fanoušků britského metalu, kteří si písně zaručeně oblíbí na první poslech. 
Pokračujeme s Gaerea. S nimi zabíháme do black metalu a deathcoru. Portugalská kapela oděná v černém je zahalená tajemstvím a temnotou. Ve svých písních řeší existenciální problémy, lidské neduhy a izolaci. Živá vystoupení kapely se nesou v duchu anonymity a silného emočního vypětí, kde umění splývá s běžným životem. Jejich tvorba je mezi fanoušky metalu oblíbená a skýtá pozitivní zpětnou vazbu od kritiků. Zakrátko jim bude vycházet nové album s názvem Loss, ze kterého už můžeme znát například single Hellbound. 

Sobota s sebou přináší sice mnohdy únavu, ale ta se snadno odbourá se všemi dalšími kapelami, o něž nechceme za žádnou cenu přijít. 
Mezi mé veliké oblíbence patří rozhodně Badflower. Žánrově se pohybujeme v rocku, ale všechna tři alba skrývají přesahy i dál. V loňském roce vydali album No Place Like Home, kde kapela opět prokazuje, kolik emocí a životních situací je možné do písní ukrýt. Alba Badflower jsou různorodá. Jednotlivé písně obstojí nezávisle na zbytku, ale zároveň při poslechu jakékoliv jejich desky má posluchač pocit, že tvoří větší celek. Navíc je frontman Josh Katz na podiu velmi vtipný a ve svém živlu. Kapela si na koncertech tak trochu dělá, co chce, a zážitek je to veliký. Krásné kytary v kombinaci s Katzovým hlasem zanechají v divácích dojem, který přetrvává dlouho po koncertě. 

Horkou novinkou v hudebním průmyslu je uskupení President. Maskovaná kapela, která se v loňském roce objevila na scéně a uchvátila nejednoho posluchače. Žánrově se nedají snadno zařadit. V písních kombinují například heavy metal a elektronické experimenty. Se svým EP King of Terrors už stihli objet skoro celý svět, letos je ale čeká účast i na velkém množství festivalů, včetně Rock For People. Naživo jsou vystoupení kapely President chvílemi takovým svým vlastním divadelním výstupem, podobně, jako na koncertech Sleep Token. Je mnoho spekulací o tom, kdo za celým projektem vlastně stojí, špičková produkce a zcela očividná práce profesionálů je ale zřejmá. 

Mé dnešní shrnutí je sice u konce, ale zdaleka se nejedná o všechny umělce, kteří stojí za pozornost. Zároveň také nejsou oznámené všechny kapely, tudíž se máme rozhodně na co těšit. Tak kde se potkáme?