Imaginarium – gejzír nápadů, ohňostroj radosti

Pokud by se vyhlašovala česká rocková kapela s největší imaginací, pak by k velkým favoritům bezesporu patřilo První hoře. Jejich hudba i texty jsou přeplněné fantaskními obrazy, nápaditými postřehy, ztřeštěnými nápady, upravenými citacemi a originálními překvapeními. Možná i díky tomu pojmenovali svoji novinku Imaginarium. Vítejte v jejich bláznivém světě.  

Snad všechny myslitelné styly

Hudba kapely nabízí zběsilý mix snad všech myslitelných žánrů. Rockem počínaje přes punk, šraml, latinu, alternativu, metal, jazz, folk až k valčíku. Muzikanti nemají žádné zábrany, klidně v jedné skladbě vystřídají několik stylů. Proto se v písních pořád něco děje, posluchače nenechají ani chvilku vydechnout a neustále ho svými zlomy a skoky překvapují a baví. A důležité je, že tak činí s naprostou lehkostí, samozřejmostí a přirozeností.  

Hned první song Carnívale začíná jako lehký valčík, který se však brzy mění v tvrdý, zběsilý rock a tyto polohy se ještě několikrát vymění. Klidnější, ale hodně propracovaný a dynamický rock přináší Don Quijote, Něžný metalista představuje velice vtipnou folkovou vložku. Nemohu si odpustit citaci:


Absurdistán patří k nejtvrdším a nejsyrovějším songům alba. Temnou, místy strašidelnou elektroniku zjemňují akordeonové pasáže. Galimatyáš ovládá hravá, vzdušná latina. Prostě zase něco úplně jiného. A toto střídání tváří je typické i pro zbytek alba, kde vedle sebe stojí syrová Melancholia, jemnější skladba Ikare! nebo naléhavé, hodně proměnlivé Bolero.  

Nevyčerpatelný Urzův pěvecký rejstřík

První hoře má mimo jiné tu přednost, že i složité a komplikované skladby dokáže podat s velkou lehkostí, hravostí a vstřícností. Jakoby levou zadní. Jistě tomu napomáhají nápaditá aranžmá, nakažlivá energie a zápal, s nímž skupina hraje. A také nezaměnitelný vokál frontmana Milana Urzy. Jeho pěvecký rejstřík je snad nevyčerpatelný, ať je metalově drsný, teatrálně dramatický či písničkářsky něžný, vždy působí uvěřitelně.  



Originální hudbu provázejí originální texty o moci, kejklířích, dějinách, kouzelnících, snílcích, světě bez paměti. Často jsou bizarní, neuchopitelné, ale do toho občas Urza vypustí šlehu, z níž mrazí a která se zadře pod kůži. „Prasat je příliš, ale korýtek málo." Bez frází a klišé, za pomoci nápaditých obrazů a slovních spojení zpívá o podstatných, nadčasových věcech.

Album Imaginarium je velkolepé divadlo (cirkus?, kabaret?) se vším všudy. Nese v sobě prvky tragiky i komedie, fanfarónství i pokory, rozevlátosti i sevřenosti, trapnosti i ušlechtilosti. Jako každé velké představení počítá s divákovou (posluchačovou) fantazií. Když ten ji otevře, bude pobaven i povznesen.