Hana Zagorová žije tady a teď

Vhodně zvoleným otvírákem je titulní písnička, kterou zpěvačce napsal Marek Ztracený. Příjemná, melodicky i rytmicky svižnější popová skladba, v níž Hana Zagorová zpívá: „Všichni neustále řeší věk/že nám jednou bude zbytečně moc let. Já nekoukám dozadu, ale ani vpřed/mně je to jedno, já žiju tady a teď." Tak to by mohlo být, společně s láskou, motto celé desky. 

 

Oproti předešlým nahrávkám je album Já nemám strach více šansonovitější. Výrazným, na klavíru vystavěným šansonem Anděl strážný přispěla Radůza a tato poloha sedí Zagorové nejvíc. Lyrický příběh dokáže pěvecky prožít a ještě umocnit již tak silnou atmosféru. Je absolutně autentická, uvěřitelná a přesvědčivá. Velkou oslavou lásky v těch nejrůznějších podobách je dynamická balada Není taková, stejnou tematikou se zabývá další výrazná, procítěná, až intimní balada Lásko nádherná začínajícího autora Kuby Kubína, i v ní dominuje náladotvorný klavír.

Druhá Radůzina skladba Král mejdanů mění do té doby spíše melancholickou náladu alba. Hravá, vzdušná, vtipná skladba plná nadhledu a nadsázky ukazuje, že Hana Zagorová má hodně pěveckých poloh, v této písni je velice uvolněná, až fanfarónská. Cizí je jedinou coververzí, posmutnělá, temnější, hodně naléhavá skladba o rozchodech a odcizení. V písničce Jsem jaká jsem, tematicky navazující na titulní píseň, nechává zpěvačka nahlédnout do svého nitra. „Stojím si za svým, nechodím s davem. V neklidných vodách se snažím být přístavem. Stále bych jen tančila a četla a snila a snila."

V obratníku Raka představuje silnou baladu, v Pravdě z vína Ondřeje Ládka se zpěvačka vrací k dalšímu prožitému, procítěnému šansonu, který kromě autentické atmosféry zdobí výrazný refrén a kytary Igora Ochepovského. Posmutnělou, melancholickou Baladou přispěl Martin Chodúr, oživení přináší energičtější, otevřenější písnička Lásko nečekaná, v níž zpěvačku doprovází čtyřčlenný sbor. O klidnější, jemnější rozloučení se pak postará píseň Ať mír nás provází. 

Vzhledem k baladickému a šansonovitému charakteru většiny písní se Hana Zagorová opírá především o klavír, za který usedli Ondřej Hájek, Daniel Hádl a ve své skladbě i Martin Chodúr. Výraznou roli však hrají i kytary a střídmě použitý smyčcový orchestr. Já nemám strach je pozitivní, optimistické, i když ne vždy veselé album, kterým Hana Zagorová opět potvrdila, že jí spolupráce s mladými tvůrci sedí.