Gentleman Thomas Anders roztancoval Prahu hity Modern Talking

Modern Talking je jméno, na které určitá generace posluchačů slyší a proto není překvapení, že sobotní koncert Thomase Anderse a jeho Modern Talking Band ve Foru Karlín byl vyprodaný. Největší hity diskotékové legendy osmdesátých let uspokojily tancechtivé fanoušky a daly vzpomenout na dobu před pětadvaceti lety. Na samotný koncert naladil přítomné svým DJským setem Pavel Cejnar.



O koncertu se psalo jako o retro show a byť to nebylo v případě Thomase a jeho bandu tak úplně pravda, Pavel Cejnar svůj set tak vyloženě pojal. Příchozím divákům, aby je patřičně navnadil, sypal z mixáku jeden osmdesátkový hit za druhým. Známé refrénové pasáže nechal obecenstvo zazpívat a jak se sál postupně plnil, dokázal z něj vyždímat i pořádné ovace. Retro vzpomínkovou náladu umocňoval povzdechem: ,,To byla doba!" Po dvacáté hodině už však ani nadčasový song Relax od Frankie Goes To Hollywood nemohl překonat touhu přítomných po hitech, které Pavel Cejnar logicky zahrát nemohl.

Elegán se syrovou artilerií v zádech

A skutečně se po krátké pauze sálem rozezněla jedna z legend: Atlantis Is Calling (S.O.S. For Love). Zároveň dal Thomas Anders najevo, v jakém duchu se nesou jeho koncerty v roce 2017. Ze skvěle padnoucího obleku neslevil po celé vystoupení a vzhledem k tomu, že se nazývá gentlemanem hudby (což video projekce pravidelně připomínala), působil tak i během těch nejdynamičtějších pecek. Pohyby šetřil tak, aby neutrpěl jeho vzhled dokonalého elegána. Největšími rozjížděči se tak stali členové doprovodného bandu, který kromě elektromága za klávesami čítal trojici muzikantů v ryze klasickém rockovém obsazení.



Vyjmenovávat všechny hity, které zazněly, nemá smysl, protože musely zaznít všechny, jinak by publikum nepustilo Anderse z pódia. Ten ale zároveň nechce působit jako retro fosílie, na kterou se lidi chodí dívat jako do muzea. Proto byl repertoár přizpůsoben právě rockové kapele, které sekundovaly notoricky známé zvuky kláves. Mnohým tak mohli písně znít trochu jinak, než jsou zvyklí ze svých archivních LP. Na druhou stranu dává živá kapela vystoupení trochu současný šmrnc a trochu hudebních zážitků. Díky tomu došlo i na sóla jednotlivých nástrojů, která naprosto vybočila z diskotékového naladění. Zvláště bubeník, který nejvíce zastupoval Anderse v živelnosti, sklidil zasloužený aplaus.

V živelných rytmech flamenga a heroickém výkonu Jamese Bonda

Pro hudebního fajnšmekra tak nejlépe vyznělo např. flamengo No Face, No Name, No Number, které celému ansáblu sedlo fantasticky. Vyloženě rockově vyladil Anders svého Jamese Bonda (Stay With Me). Ke slovu se dostala i akustická kytara. Po baladě překvapila především unplugged verze You´re My Heart, You´re My Soul, která i takto skvěle fungovala. Fanoušci však o její ostrou verzi v přídavku ochuzeni nebyli včetně vsuvky Billy Jeans Michaela Jacksona. Koncert oživila i převzatá Love Is In The Air. Anders neopomněl připomenout změnu, která se udála za ta léta, co koncertuje. Dnes ho diváci sledují s chytrým telefonem před obličejem a proto i on si aplaudující obecenstvo musel na svůj mobil několikrát vyfotit.



I přes avizovanou retro show se Thomas Anders snaží působit především současně a živě. Jako zkušený matador showbyznysu neustrnul a do Prahy nepřivezl pouze vzpomínkovou diskotéku. Protože sám působí i na jevišti velmi distingovaně, vsadil na syrovou rockovou kapelu, jako na pulsující stroj, podobně jako před čtyřmi lety v Lucerně. Je vidět, že zvolený model funguje a tak se v pražském Fóru Karlín dočkal upřímných ovací vyprodaného sálu.