Duše v peří - Joker Beat

Čtvrté album Joker Beat pod názvem Duše v peří vyšlo 20.12. 2024. Ze zdravotních důvodů bohužel desku nenahrál dlouholetý kytarista Heppy, který odešel 7 měsíců před nástupem do studia a nahradil ho v sestavě Pavel Žitňanský (ex-Dožidlí). Stejně tak došlo ke změně na postu bubeníka, Luboše Sobotku vystřídal Vojta Hýbl, který figuroval původně v bandě Ty Krávo. Na nahrávání se podílela znovu jako u předchozí desky Adusha (Adéla Řezáčová), zvukový inženýr Martin Hollandr a Ondra Marek ze skupiny Roxor.

Zajímavosti, o které se frontman Pavel Řezáč zevrubně podělil s Hudební knihovnou: on sám natočil i smíchal zvuky motorek do samotného úvodu celé nahrávky, jde o jeho Triumph Rocket 3 a Indian Roadmaster. V kvapíkově podané písni Nejsem dobrej tanečník se frontman inspiroval humorem Ringa Čecha z prvního dílu Básníků a k samotnému tématu jen výstižně uvedl: „Kolikrát se bojíme na pódiu pohnout, abychom nezapomněli, co tam máme vlastně dělat!"

 

Na album se dostaly i dvě, podle jeho slov, šuplíkové věci: Vánoční a Vlak. K první z nich prý na YouTube prý „existuje verze s akustickou kytarou a akordeonem, na který hrávala i dcera Adélka. Čistá akustická verze je na mé akustické desce Písně nové i očichané, kterou mám na Bandzone na svém osobním profilu. Tu mi pomáhal natočit Holly s Dominikem Reissausem, který hraje bicí u Olgy Lounové a Protheus," uvedl Pavel pozadí nahrávání, a navíc ještě rozverně dodal: „Když jsem slyšel, jak to konkurenti sázejí na placky, tak jsem kontroval taky. Navíc kapela, bez vánoční písně, je kapela bez vánoční písně. Je to těžká disciplína, tak se do toho moc nikdo nepouští. V zásadě je to ale song na odlehčení, je to plné naděje, a hlavně o jídle". Naproti tomu song Vlak je sice také další šuplíkovka, ale s novým pojetím, na které Pavel také detailně zavzpomínal. „Jde depresivní podobenství, které jsme upekli za existence Dožidlí. To byla kapela, kterou jsem zakládal v roce 1986 a jedním z kytaristů, který tudy prošel byl i Pavel Žitňanský, který si to chtěl na desce zahrát. Abych řekl pravdu, tak z té skladby leze deprese jako Brno. Je to příběh o vztahu a lítosti v podobenství vlaku, který se nedá zastavit. Původně tam nebyly ty recitativy na začátku a konci. Ty jsem dodělával až ve studiu, abych zmírnil tu celkovou depku, která z toho lezla. Dokonce i zvukař Martin z toho byl nejdřív hotovej!" 

 

Tématem přátelství i lidské věčnosti se v jiném, ale podobně silném pojetí zabývá píseň Kolik nocí, u které se Pavel rovněž pro HK velmi rozpovídal: „Petr Říha alias Pytlák měl točit pro svoji kapelu Ty Krávo oficiální video a my mu tam s klukama měli dělat kompars. Mělo se to točit v sobotu, a tak jsme se pro jistotu sešli už v pátek s celým komparsem a čekali u piva až přijede štáb. Hrálo se na kytaru, hulákalo, prostě takový večer, kdy jsi mezi svýma a je ti dobře. Když jsme si šli v sobotu ráno v 7,30 na půl hodiny lehnout, tak se na mě Pytlák otočil a povídal: ´Kolik takových nocí ještě zažijeme? ´ Vloni Pytlák odešel nadobro a mě v hlavě zůstala ta jeho věta. Tak jsem chtěl udělat písničku pro něj a pokaždé, když to slyším, tak mám husí kůži po celém těle!"