Dead Dog Legacy vydávají eponymní debut s tématy smrti, proměny, hledání rovnováhy a spirituálního smíření

Devět skladeb obsahuje debutové eponymní album olomoucké kapely Dead Dog Legacy. Písně vznikly ve spolupráci s producentem Amákem ve studiu Golden Hive a frontman Tomm Prochazka se v nich vypořádává s koncem předchozí éry Dirty Old Dogs a vydává se cestou hlubší introspekce. Album, které sám vnímá jako osobní terapii, se nese ve znamení témat smrti, proměny, hledání rovnováhy a spirituálního smíření. 

„Dead Dog Legacy je pro mě nový nástroj, jak pochopit konec – a zároveň otevřít další kapitolu. Je to cesta přijetí. Hudba je pro mě způsob, jak pochopit sám sebe. Dirty Old Dogs pro mě znamenali důležitou životní etapu – období, které dokonale odráželo mé tehdejší myšlení i prožívání. Když se k těm písním vracím, je to jako listovat starým fotoalbem. Cítím tehdejší emoce, vybavuji si obrazy. Díky odstupu dnes dokážu s větším klidem pojmenovat radosti i bolesti, které jsem prožil. A i když se na první poslech může zdát, že se pohybuji v temnotě, celé nové album Dead Dog Legacy nese pozitivní energii. Chci se skrz tmu dostat ke světlu. A cestou si to užít," ohlíží se Prochazka. 

Dead Dog Legacy žánrově oscilují mezi podladěným doomovým výrazem, stonerrockovou hutností a beatovými pasážemi s nádechem rapu, jazzu či elektroniky. Každá skladba vytváří svůj vlastní svět – atmosférou, textem i energií. Úvodní „Boost" přináší reflexi nejistoty, hledání identity a potřeby zalíbit se – taneční groove a elektronické plochy přitom kontrastují s existenciálně laděným textem. „Street", napsaná jako první po rozpadu Dirty Old Dogs, je výbušným manifestem osobní svobody. V obrazu popálenin se zrcadlí bolest i očista, hudebně jde o syrový kytarový útok plný napětí. 

Temná, majestátní a pomalá skladba „Black" připomíná rituál – přijímání temnoty bez strachu, spíše s úctou. Černá zde není barvou smutku, ale hlubokého klidu a odevzdání. V kontrastu k ní stojí dvojice „High" a „Velvet", které se s ironickým nadhledem a jazzovým odstínem věnují tématům závislostí, konzumace a neustálé potřeby stimulace. Groovy pasáže pak zdůrazňují vnitřní rozpor mezi neklidem a touhou po požitku. 

Výrazně spirituální rozměr nese skladba „Bardo", inspirovaná buddhismem, antikou i křesťanskými motivy. Text tu připomíná modlitbu nebo poetickou meditaci o přechodu mezi životem a smrtí, o prostoru mimo čas. Nechybí ani osobní zpovědi. V „Lover" se Prochazka noří do archetypálních obrazů, skrze něž přemítá o rodině a vztahu k sobě samému. „Gang" pak s odlehčenou ironií zachycuje vnitřní dilema mezi světem undergroundu a popovější přístupností. Závěrečná skladba „Low" přináší reflexi stagnace – jako varování před uhasínáním vnitřního ohně. Zároveň ale připomíná, že právě oheň – i ten spalující – udržuje život v pohybu. 

Skupina Dead Dog Legacy vznikla na podzim 2023 jako proměna někdejší kapely Dirty Old Dogs. Nový projekt frontmana Tomma Prochazky představuje jeho autorskou tvorbu, která vychází z kytarových rockových základů, ale nebojí se elektronických textur, hiphopových beatů ani melodického popu. Výsledný zvuk se pohybuje na rozhraní žánrů a propojuje různorodé vlivy pod jednotícím rukopisem – temnější atmosférou a tématy, která často míří pod povrch: spiritualita, závislosti, sebepoškozování, přijetí, láska, přátelství i smrt. Aktuální sestavu tvoří zpěvák a kytarista Tomm Prochazka, kytarista Jan Zatloukal, baskytarista Romero Parada, bubeník Pita a zpěvačka Zuzana Neubauerová. 

V červnu kapela vystoupí na festivalu Slunovrat v Opavě (20. 6.), v srpnu zavítá do Maďarska – konkrétně do Budapešti (15. 8., Lampas) a Szegedu (16. 8., Nyugi Kert) – a následně na legendární Festival Banát v rumunském Eibenthalu (20.–23. 8.). Na podzim se Dead Dog Legacy vrátí do Olomouce, kde 26. září pokřtí album v klubu Jazz Tibet. Tamtéž vystoupí znovu 31. října na společném koncertě s kapelami Greynbownes a Kakktus. Turné vyvrcholí 14. listopadu v pražském klubu Strahov 007, kde kapela vystoupí po boku Synů smrti.

Foto: Kryštof Skřipec