Chlast, drogy a mosh. Attila a spol. vyfakovali Prahu

Notoričtí pařmeni Attila připravili Praze další divokou jízdu. Po více než třech letech se vrátili do Prahy a přitáhla s sebou hned čtyři hosty z různých koutů světa. Byl to večer plný alkoholu, řádění na podiu i pod ním, nadávek a nevázaného způsobu života. Na podlaze kluzké od nejednoho rozlitého pití do sebe divoce narážela crowdkillující těla, nad hlavami všech pluli stagediveující fanoušci a vše vedl vřeštící frontman Chriz Fronzak…

Ještě poloprázdný sál skvěle nažhavila mladá a energická italská banda Stain The Canvas. Mladí emo hošíci na to nevypadají, ale jejich muzika je pořádně tvrdá, plná break downů a screamů. Na stagei to kluci rozjeli naplno, škoda, že většina návštěvníků koncertu jejich set vynechala. Pod podiem se rozjel divoký pit o několika málo lidech, kteří bohužel příliš nedbali osobního prostoru a protestů okolo stojících a tvrdě vráželi i do těch, kdo o účast v moshi nijak nestáli. Nakonec bylo pod stageí téměř prázdno, jak si pro sebe skupinka proklestila neobvykle velký prostor v davu. Párkrát to vypadalo i na nějaký ten konflikt, ale naštěstí po první předkapele se dotyční trochu ukáznili a mohla začít pravá metalová show.

Dánská čtveřice Ghost Iris s maskovanými kytaristy byla druhou kapelou, která přišla do plnícího se sálu hustit svou dávku coreu. Jejich set byl o to neobvyklejší, že frontman Jesper během něj zmizel z podia a zanedlouho se vynořil v davu, kde chilloval mezi posluchači a zpíval jim tváří v tvář. Před podiem pokračovala několikačlenná řežba, ale většina sálu bohužel jen postávala a ani na Jesperovy snahy o interakci příliš nereagovala.

Lépe přijati byli rapcoroví Dropout Kings z Arizony. Energický výkon obou frontmanů rozhýbal pod podiem slušné množství lidí. Vrchní rapper Black Cat Bill a zpěvák Adam Ramey sršeli energií a slušně nahypovali publikum na další chody. Adam mívá navíc ve zvyku si během koncertu na pár songů odskočit s mikrofonem přímo do publika, což neopomněl dodržet i v Praze. Pozornosti se mu přitom dostalo daleko více než jeho předchůdci. Fanoušci měli očividnou radost, že frontmana mezi sebou vidí, a neváhali se s ním fotit, objímat, zpívat a skákat.

Když frajírci Attila v čele s Chrisem v černém plášti a slunečních brýlích konečně vstoupili na stage, bylo už v MeetFactory pořádně horko. A mělo být ještě hůř. Kapela začala pěkně zostra tvrdou rozeskákačkou Middle Fingers Up a od počátku se rozjel slušný moshpit. Během překvapivě krátce působícího setu kapela nasázela do publika staré párty nařezávačky Payback, Shots for the Boys, Party With the Devil, Three 6, Moshpit a Proving Grounds, dostalo se však i na novinky – především na velmi pozitivně přijatou Metalcore Manson a Cancelled. Fanoušci řvoucí muziku doprovázeli na vyzvání zpěvem a křikem, několika wall of death a když Chris vyzval přítomné ke crowdsurfingu, vytvořila se nad hlavami prvních řad slušná zácpa těchto odvážlivců. Po vzoru předchozích kapel, i tady se mávalo prostředníčky, fakovalo a nadávalo o sto šest.

Jako přídavek zazněla slavná no fucks given hymna About That Life. Chris ji přitom stylově doprovodil slovy: „Co byste ještě chtěli? Už jsem si chtěl jít nechat vykouřit." a při uvedení encore oznámil, že během následujícího volného dne v Praze vypijí on a jeho spoluhráči všechen chlast a vyzkouší všechny drogy, které ve jsou ve městě k dostání – prostě Attila, tak jak ji známe. Jen u ikonického singlu Pizza nějak chyběla ta vhozená pizza, které jsme se dočkali minule.

Přesto přese všechno působil tento večer podivně undergroundově. Možná to bylo krátkými sety, možná tím, že MeetFactory nebylo zdaleka zaplněno tak jako při předchozí návštěvě kapely, moshpity nebyly tak velké a wall of death tak časté. Pařba to byla i tentokrát slušná, ale své poslední dva české koncerty Attila letos nepřekonala. Nic však není ztraceno, další příležitost vyrazit z nás život budou mít kluci ještě letos na festivalu Fajtfest.

FOTO: Andrej Hresan, Rock for People