Čekání se vyplatilo aneb Maratonika Dana Bárty

Dan Bárta patří k těm nejlepším, které v naší hudbě máme. Na nové album Maratonika jsme si museli hodně dlouho počkat. Je deska Maratonika tou nejlepší, kterou Dan Bárta kdy natočil?

Maratonika – směsice pestrobarevných stylů

Maratonika je velmi prapodivným počinem. Ihned, jak byla deska k dispozici, těšil jsem se na její první poslech. Vzpomněl jsem si na rok 2000, kdy jsem si zakoupil první Bártovo album Illustratosphere. Zvyklý na projekty kapely Alice či rockový muzikál Jesus Christ Superstar, jsem byl z této desky po prvním poslechu velmi překvapený, ovšem při další reprodukci jsem tomuto albu naprosto propadl, přičemž dodnes patří k mým nejoblíbenějším.

Předposlední album Animage mne oslovilo okamžitě. Martonika je zajímavá díky některým novým prvkům, které byly na albu použity. Deska je úžasnou přehlídkou pestrobarevných hudebních stylů, které pánové sjednotili do zajímavě poslouchatelné formy. Nové album se od předchozích odlišuje zejména zvukem, ke slovu se spíše dostává kytara.

Návrat Miroslava Chyšky desce prospěl

Na Maratonice se kromě Dana Bárty podílel také klávesista Filip Jelínek a geniální basista Robert Balzar. Nelze opomenout bubeníka Jiřího Slavíčka, stejně tak ostřejší zvuky kytary u rockera Miroslava Chyšky, který vystřídal svého illustratospherského kolegu Jaroslava Friedela.

Languages a Maratonika

Při druhém a třetím poslechu Maratoniky poznáme opravdovou kvalitu celého alba, která se neskrývá v jeho počátcích, ale spíše ke konci. Písně B´Artagnan a pomalejší Opýšemé inaší doslova uchvacují. Na albu, které skýtá sedm českých písní, nalezneme ještě dvě další v angličtině, přičemž rychlejší z nich Languages je opletena krásnou basovou linkou včetně prvků funky groove. Velice příjemně působí skladba Maratonika, přičemž nejnosnější je instrumentální pasáž. Píseň mi osobně velmi silně připomíná kteroukoliv skladbu z dílny uskupení okolo Robert Balzar Trio. Anglické texty pocházejí z dílny Alžběty Plívové (přítelkyně Dana Bárty).

Deska se musí poslouchat velmi pomalu a několikrát. Poté se vám album, které má zajímavý obal s fotografií z vojenského prostoru na Slovensku, kde se nechal Bárta i ostatní členové skupiny zahrabat po hruď do písku, dostane rychle do krve.

Foto: oficiální FB profil