Bohemia – nezapomínejme na tradice

Pustit se do předělání klasických českých lidových písní vyžaduje velkou dávku odvahy, ať už je záměr jakkoliv bohulibý. Přesto jsou to právě lidovky, které často svádí muzikanty a hudební uskupení k rozmanité práci s jejich motivy.

Projekt Bohemia

Lenka Kovaříková a Jiří Burian se rozhodli obnovit české tradice tím, že je mladé generaci představí v multimediálním projektu BOHEMIA. Součástí těchto plánů je v listopadu vydané album hudebníka a producenta Jiřího Buriana nazvané Burian – Bohemia.

Spolupráce muzikantských es

Burian si vybral třináct klasických lidových písní, které přetvořil do moderní podoby.

„České lidovky jsou opravdu národní bohatství, přišlo mi škoda, je znovu neoživit", vysvětlil Jiří Burian. Ke spolupráci si přizval zpěváky právě mladé generace, na které je celý projekt zacílen. Oblíbenou písničku Holka modrooká zpívá hezoun Albert Černý z nedávno zaniklé kapely Charlie Straight, Dobrů noc, má milá nazpívala Sára Vondrášková z projektu Never Sol.

Z hudební branže se na albu objevil také hlas Milana Caise z Tata Bojs, Moniky Načevy, Mikoláše Růžičky (Republic Of Two) a Jaromíra Švejdíka. Píseň Chodil jsem mnoho let interpretuje Zdeněk Svěrák.

Výraznou postavou na albu je rovněž mladá herečka Veronika Lazorčáková, která zpívá hned tři lidovky. Další významnou posilou realizačního týmu desky Burian – Bohemia je mladý klavírista a skladatel Viliam Béreš. Českou hudební scénu zastupuje také violoncellistka Dorota Barová, která společně s Mikolášem Růžičkou nazpívala baladickou píseň Černé oči jděte spát.

Lidovky klasické i téměř zapomenuté

Kromě písniček, které snad ještě ani mezi mladou generací nevymizely - Vyletěla holubička ze skály, Ej, lásko, lásko nebo Ó, hřebíčku zahradnický - nalezneme na desce i málo známé lidovky, na příklad Až mě bude sedum nebo Louka Široká, ke které byl natočen výpravný videoklip.

Co na to teenageři?

Album Burian – Bohemia je hudebně velmi pestré. Přesto, že klasické melodie byly přetransformovány do moderního hávu, nebyly vytrženy z kořenů a dál nesou původní poselství. Použití lesního rohu, flétny nebo klavíru do elektronického podkladu jakoby říkalo: „Ano, žijeme v 21. století, ale nesmíme zapomínat, odkud pocházíme a co tu bylo před námi."

Děkuji autorům hudby za citlivé zacházení s českými lidovkami. Ovšem zda v této podobě osloví generaci, které je česká tradice vzdálená, zůstává otázkou.