Beck se po osmadvaceti letech vrátí do Prahy, vystoupí na Metronome

Zpěvák, multiinstrumentalista, skladatel a producent Beck, držitel osmi cen Grammy a desítek dalších ocenění, měl být jednou z hlavních hvězd loňského ročníku festivalu Metronome Prague. Ten nakonec znemožnila pandemie, ale Beckovo vystoupení se pořadatelům podařilo přesunout na nadcházející ročník, který proběhne 23. - 26. června příštího roku na tradičním místě, pražském Výstavišti. Beck zahraje v Česku podruhé, bude to dlouhých osmadvacet let po jeho pražském klubovém debutu. V nabídce festivalu Metronome Prague doplňuje již dříve ohlášené britské indiepopové duo Oh Wonder.  

Tím, jak losangeleský rodák, známý na hudební scéně jako Beck nebo Beck Hansen (přestože jeho pravé rodné jméno zní Bek David Campbell) volně nakládá s hudebními žánry a styly a jak je schopen zcela přirozeně propojit velmi odtažité výrazové prostředky, je srovnatelný snad jedině s osobnostmi kalibru Davida Bowieho nebo Davida Byrnea.

Všechno, čeho na hudební scéně nyní padesátiletý Beck dosáhl, bylo poctivě odpracováno doslova „od píky". Měl k tomu ale dobré rodinné zázemí: otec David Campbell je významný původně kanadský skladatel a dirigent, který pracoval na filmové hudbě k mnoha významným filmům a dodnes se podílí jako aranžér na velkém množství významných alb populární hudby (mj. Michael Jackson, Linkin Park, Muse, Justin Timberlake nebo Adele, a samozřejmě také synova alba). Beckova matka pak byla v 60. letech jednou z tzv. Warholových superstars, performerkou a herečkou v kultovních filmech jednoho z nejvlivnějších amerických umělců 20. století Andyho Warhola.

První kytaru vzal Beck do ruky v pubertě a jako busker si přivydělával hraním folkové a bluesové klasiky na ulicích. Zároveň ve stejné době objevil a zamiloval si experimentální rock Sonic Youth a první hiphopové nahrávky Grandmastera Flashe. S takovým posluchačským zázemím, ve kterém neměly místo žádné žánrové hranice, není divu, že jeho vlastní hudba byla vlastně od začátku ryzím crossoverem různých stylů. V roce 1989 se vydal s pár dolary v kapse a s kytarou do New Yorku, kde se okamžitě zapojil do klubového dění. Scéna, na které se všechno mísilo se vším a díky rozvoji techniky začala jít do módy tvorba na malých domácích analogových „lo-fi" studiích umožnila Beckovi vydat první nahrávky, původně kazetové, teprve v době jeho slávy reeditované na CD.

Zlom nastal ve chvíli, kdy Beck natočil singl Loser, dodnes jeden ze svých největších hitů. Na jeho základě získal smlouvu s velkým hudebním vydavatelstvím Geffen a natočil první „velké" album Mellow Gold. A následovalo také první světové turné, jehož zastávka 12. listopadu 1994 v dnes již neexistujícím pražském klubu Belmondo byla prvním a zatím jediným živým setkáním českých fanoušků s tímto hudebníkem.

Následující album Odelay (1996) bylo definitivním potvrzením, že se na světové scéně zrodila neopakovatelná a velká osobnost. Beck za ně získal svoje první ceny Grammy – za Alternativní album roku a první singl Where It's At byl oceněn jako Nejlepší mužský rockový pěvecký výkon. Vedle uměleckého úspěchu se Odelay stalo i Beckovým nejprodávanějším albem s dvouplatinovým certifikátem. S odstupem byla deska magazínem Rolling Stone zařazena do prestižního žebříčku 500 nejzásadnějších alb všech dob. Do téhož seznamu se pak dostalo ještě album Sea Change z roku 2002, čímž se Beck stal jedním z mála muzikantů, kteří v tomto albovém kánonu mají více než jeden titul.

Celkem Beck vydal čtrnáct alb, která vesměs sklidila vysoká hodnocení kritiky i zájem fanoušků, a to včetně toho zatím posledního Hyperspace, jež vyšlo 22. listopadu 2019 a protagonistovi přineslo do sbírky další cenu Grammy. Jejich protagonista je řazen už léta mezi headlinery těch největších hudebních festivalů. Jeho kariéra byla shrnuta: „Díky popartové koláži hudebních stylů, ironických textů a postmoderních aranžmá zahrnujících samply, elektronické rytmy, živé instrumentace a zvukové efekty je Beck ostře sledován kritikou i veřejností po celou dobu své hudební kariéry jako jeden z nejsvébytnějších kreativních hudebníků alternativního rocku od 90. let do současnosti."

O Beckově významu svědčí i sáhodlouhý seznam jeho ocenění, mezi nimiž je dvaadvacet nominací na Grammy, z toho osm proměněných ve zlato (včetně nejprestižnější kategorie Album roku, kterou získala deska Morning Phase z roku 2015), patnáct nominací a šest cen MTV Video Music Awards, deset nominací a tři vítězství v Brit Awards, anebo hned dvě UK Music Video Awards, které získal za song Wide Open, na kterém spolupracoval s hvězdami Metronome Prague 2018 The Chemical Brothers.

Foto: Mikai Karl