Arcade Fire na WE bojují s nástrahami moderního světa

Kanadští Arcade Fire si s novým albem dali také na čas. Po Everything Now, které sice bylo doladěné do naprostého detailu, co se marketingu, designu a všech věcí okolo vydání týče, nicméně nepřineslo ani nadšení kritiků a fanoušků a ani komerční úspěch. Tanečně laděná deska byla lehkým šokem. Během covidu se tak tvůrčí dvojice Win Butler a Régine Chassagne rozhodla zkusit zase nový přístup. Inspirací pro všechny skladby je současná světová situace a všudy přítomná krize. Další inspirací byl román My ruského spisovatele Jevgenije Zamjatina z roku 1924. Podle něj se také celá deska jmenuje.

Během skládání byla celá kapela kvůli pandemii naprosto rozházená napříč světem. Butler a Chassagne se proto snažili vystavět všechny čerstvé songy tak, aby měli i folkovou podobu, možnou přinejhorším nahrát pouze ve dvojici. Všechna hudba na aktuální desce tedy vychází z jednoduchého písničkářství. Během roku 2021 se však situace zlepšila a formace se konečně mohla potkat i ve studiu. Na WE se kanaďané drží své tradice, což je koncepční deska, tentokrát rozdělená na dvě části. První část se jmenuje I (já), a je především o izolaci člověka. Druhá víří mnohem pozitivnějšími myšlenkami a záblesky světla, jmenuje se WE (my) a přemítá o opětovném semknutí celého světa.

Arcade Fire se hned od začátku vyžívají v melodramatu. Start obstará skladba "Age Of Anxiety I". Píseň začíná zlehka za jednoduchého klavírního doprovodu. Postupně se přidává kytara, bicí a také syntezátory, jenž napříč celým albem hrají důležitou roli a v tomto případě dodávají skladbě potřebný groove. Píseň o životu plném pochybností a úzkosti je hudebně návratem k době kolem "Neon Bible" a "The Suburbs" a pozastavuje se také nad podivným způsobem, jakým lidé v dnešní době často čelí tragédiím. "Age Of Anxiety II (Rabbit Hole)" je v lecčem podobná. Svou svazující intenzitou a postupnou gradací však rozhodně dokáže zaujmout.

První stranu následně uzavírá čtyřdílný opus "End Of The Empire I-IV". Píseň kritikou současné Ameriky. Dystopický příběh, v němž Kalifornie a New York zanikly a my jsme se tak ocitli na konci amerického impéria se hudebně přelévá z klavírní balady ("Last Dance") přes glamrockové okénko ("Last Round") až do kolapsu civilizace ("Sagittarius A*") za zvuků saxofonu s vlivy jazzu.

Druhá strana pak startuje se třemi singly. "The Lightning I,II" již před vydáním alba vzbuzovalo velké naděje ohledně celé desky. Skladba o dvou částech začíná na akustickou kytaru a příjemně buduje atmosféru a působí také konečně jako světlo na konci tunelu. Springsteenovsky postavená pecka se v druhé části zlomí, celá kapela přepne na vyšší stupeň a burcuje s energickým lehce zapamatovatelným refrénem. Oproti tomu "Unconditional I (Lookout Kid)" je klidnější folkově vystavěnou písní, jenž Win Butler napsal pro svého syna. U "Unconditional II" se zpěvu ujala v prvé řadě Régine Chassagne. Formaci v této skladbě doplnil hostující Peter Gabriel. Nicméně celkově rozhodně nenechá zapomenout na mnohem povedenější "Sprawl II" z "The Suburbs".

Ačkoliv se mohlo zdát, že Arcade Fire v posledních letech ztratili směr, když se potýkali s realitou každé velké kapely, která s tíhou očekávání u každé další desky cítí potřebu říct něco důležitého. Možná i díky delší pauze lze z "WE" cítit návrat k tomu, co pětice hudebníků umí nejlépe. A to je psaní epických, emotivních písní, u kterých naváže spojení s publikem bez ohledu na jeho velikost.