4. ročník The Legends Rock Fest, 1. den

Setkání nejen s legendami aneb což takhle dát si Citron?

Rok se s rokem sešel a my jsme opět zavítali do krásného prostředí v Podkrkonoší v Hořicích.

V areálu U Věže vedle známé rozhledny Masarykova věž samostatnosti, to zase prostě žilo! Spousta fandů rockové muziky se sjela, aby si tento červencový víkend hezky užili. Někdo přijel sám, jiný s partou, někdo vyvezl i rodinku….prostě pátek 17.července se odstartoval tolik očekávaný festival.

Nešlo si nevšimnout, že letošní festival dostal trošku jiný kabátec než u předchozích ročníků. Nejen v podobě bannerů, které byly vedle pódia, ale i vítala nás nová vstupní brána. Město Hořice je totiž známé nejen výrobou tolik známých Hořických trubiček, ale je zde i nejstarší SPŠ sochařsko-kamenická škola v Evropě s mnohaletou tradicí a je pro toto město pojmem. Jedna z hlavních soutěží o divácky nejúspěšnější kapelu, byla oceněna symbolem vytvořeným právě zde. Je to spolupráce, které si hlavní pořadatel Zdeněk Lhota velmi váží. Proto vznikla i vize změnit prostředí festivalu.

V prvním okamžiku tato změna, kdo byl na předchozích ročnících, hodně překvapila! Nejen "konzervy" jako jsem byla i já, ale hlavně i nové návštěvníky. První, koho jsem ohledně názoru na fest oslovila a hlavně popsala předchozí image, byl zpěvák a kytarista Milan Kratochvíl z formace Enola Gay, která vyhrála soutěžDej šanci mladé kapele.

Ten byl doslova nadšený! „ Perfektní zázemí právě díky bannerům, které splnily účel nejen tím, že pódium hezky vypadá, ale hlavně ten šrumec co je vzadu, oko fanouška nespatří. Skvělá spolupráce, veškerý servis nejen účinkujícím, hezké prostředí! Prostě nejlepší festival kde jsme poslední dobou hráli!"

První z pozitivních slov co jsem na festivalu slyšela a následovala další a další od fandů co před tím byli třeba v Plzni na Metalfestu…"Určitě příště přijedeme zase! Je tady příjemná atmosféra, taková domácí pohoda!" vzkazuje rocker Honza ….. myslím, že tato slova mluví za vše!

Celý festival provázela slovem moderátorka Blanka Malá. Klobouk dolů! Byla nejen příjemná, ale i skvěle připravená! Stejně jako předchozí festivaly, tak i ten letošní mistrně uváděla! O každé z kapel, která měla přijít na plac, se fanoušci dozvěděli nějakou tu zajímavost nebo novinku.

Jak jsem již zmínila, první výkop měla mladoboleslavské kapela Enola Gay. Svými chytlavými texty a rockerskou nadupanou muzikou i přes velké únavné vedro potěšila první návštěvníky.

Po krátké přestavbě pódia se přivítala další kapela, pražská Flattus Ta svým crossover rockem zahrála průřez jejich tvorbou. Následoval Daniel Krob (ex Arakain, Kreyson) se svojí partou, která dostávala fanoušky přes neskutečný vedro hezky do varu.

Další legenda, kapela Traktor odstartovala druhou polovinu pátečního dne. Pod pódiem se utvořila silná fanouškovská základna v čele s malou asi šestiletou rockerkou v růžové paruce! Ta byla neskutečná! Kdykoliv jsem se podívala, společně s kapelou zpívala snad všechny jejich songy.

Abych nezapomněla, po koncertě skupiny Traktor, byl vyhlášen výherce automobilu Škoda, který autíčko měl k dispozici na celé tři dny!

Úderem 22. hodiny patřilo publikum rockové legendě Citron. Ta rozvířila svými skladbami celý areál! Nechyběl jak Radegast, tak Vzpomínky, … Předposlední Už couvám a Ocelový srdce potěšily nejednoho fanouška. Určitě každý si při koncertě vzpomněl stoprocentně na dobu, kdy tady s námi byl Standa Hranický…

Závěr patřil vítězi loňské soutěže o nejúspěšnější kapelu festu – Dymytry

Areál byl plný až k prasknutí! Pod pódiem si každý držel to svoje místečko, aby byl co nejblíž!

Poslední kapela pátečního večera byla hodně očekávaná. Dymytry rodina svoji kapelu následuje na jakýkoliv koncert. Svého času se jedná o nejrozšířenější fans kapely na naší hudební scéně. První zazněla skladba Lunapark, kterou následovala Sít pro sociály. Nechybělo ani sólo, kdy Miloš Meier doslova neskutečně řádí na bicí a bez velkých debat následovaly další skladby, jmenovitě Jsem nadšenej, Média, Benzín, Ocelová parta a další…Koncert sice končí úderem jedné hodiny po půlnoci, ale v areálu to ještě dlouho žije …

Závěrem bych chtěla napsat, že jsem měla možnost poprvé zažít to co oko fanouška nevidí. Znám nejen z vyprávění co obnáší i druhá strana mince. Starat se totiž, aby festival vznikl je velký kumšt! O svém ví nejvíce manželé Lhotovi....doladit k sobě totiž skvělý tým, který se bude starat o účinkující, o přípravu pódia, přenášení těžkých rekvizit, které některé kapely mají jako běžný doplněk...všechno stihnou tak, aby byl co nejmenší prostoj, korigovat a hlídat čas kolik má kapela na své vystoupení...Přes únavu, kterou nejen díky sluníčku pocítil každý, opravdu klobouk dolů! Všichni jste byli fantastičtí, nejde všechna jména ani vyjmenovat! Díky, že jsem tam mohla být s vámi i já!