Výroční ročník Szigetu vstoupil v roce 2017 do nové éry

Maďarský festival Sziget letos oslavil na ostrově obudai 25 výročí. Zúčastnilo se ho krásných 450 tisíc lidí, kteří opět jednou vytvořili neuvěřitelnou atmosféru po celý týden konání největší středoevropské hudební slavnosti. Stovky vystupujících z různých kulturních oblastí, více než stovka národností v řadách návštěvníků. To jsou neuvěřitelná čísla. Jak však festival obstál ve srovnání s předchozími ročníky?

Areál ostrova Obudai

Co se týče areálu, ještě před vstupem každý hned ví, kde je. Obří můstek obvěšený barevnými vlajkami s klasickým logem Szigetu jsou již tradicí. Letos je akorát doplnilo číslo 25. Všudypřítomné mapy a směrovače, co a jakým směrem je, dávaly dezorientovaným návštěvníkům vždycky pomocnou ruku. Přestože se areál od minulých ročníků vůbec neměnil, mělo to i světlé stránky, rozmístění jednotlivých pódií je prostě udělané velice dobře, včetně dvou největších stagí, stavěných nedaleko od sebe. I cenově se areál nehnul a udržel je na těch loňských. Navíc ponechání takzvané "festipay" karty bylo dobrou volbou a nejrychlejším možným vypořádáním se s dlouhými frontami při placení. Plus lze dát organizátorům také za umožnění návštěvníkům odskočit si do nedalekých obchodů pro větší zásoby vody při obrovských teplotách, které v prvních dnech panovaly.

Speciální párty

Palec dolů patří tradičním párty o sedmé pro všechny szigeťany před Main stage. Ty se totiž opět nezměnily, nechybělo tak házení barevného prachu, nafukovací paličky, nafukovací balóny atd. Bohužel, k pětadvacátému výročí to chtělo trochu kreativity, potěšil tedy pouze výroční dort s obrovskou pětadvacítkou na vrcholu.



Headlineři

Tak tady je jeden z největších otazníků letošního ročníku. Festival byl poprvé organizován bez svého patrona Dana Panaitescu a na line-upu se to nejspíše projevilo. Dost se hovořilo o tom, že on byl tím člověkem, který měl nejvíce kontaktů a především díky nim si Sziget mohl dovolit zvučná jména a vybudovat takové renomé. Letos se mezi největší jména zařadili: P!nk, Wiz Khalifa, Kasabian, Chainsmokers, Macklemore, Major Lazer a Dmitri Vegas & Like Mike. Oproti předchozím ročníkům se tak vsadilo výhradně na masy. Hned třikrát taneční večer, dva populární rappeři, pop-rocková hězda a elektro-rockeři z Británie, kteři mají s velkými festivaly již letité zkušenosti. Na první pohled to není problém.

Během festivalu se však problémy vynořily. P!nk je samozřejmě headliner bez diskuzí a to samé se dá říct i o Macklemorovi. Jakým způsobem však organizátoři postupovali při skladbě harmonogramu je záhodou. Hned tři ze čtyř posledních večerů "zdobila" v hlavní čas na main stage taneční "EDM" hudba. OK, to samozřejmě stále není nic špatného, ale pouze do chvíle, kdy zjistíte, že jde jen o dvojice "týpků", kteří možná mixují skladby (spíše přišli již s předmixovaným setem písní) a neumí zpívat. Jedinou jejich možností tak zůstává stále dokola hecovat publikum trapně ohraným "put your hands up in the air" a dalšími divnými pokřiky. Když k tomu navíc připočteme Telekom arénu, která se v areálu nově objevila, navíc hned vedle dalšího tanečního "zařízení" Collosea, se stejným programem po celý hrací den, tak to máme pořádný trance festival se vším všudy.

Line-Up

Headlineři však tvoří pouze menšinu celkového line-upu festivalu. Proto je vždy možnost uniknout na jinou stage nebo do jiných kultur. Alternativ bylo hodně a například World Music stage a Europe stage nabídly vskutku velmi příjemné programy po celý týden a pro objevování nových směrů a interpretů z nejrůznějších zemí byly naprosto ideální. Tam je třeba dát obrovský palec nahoru. Těžko se dá něco vytýkat také sestavě na OTP Bank stage, tedy v obřím červeném stanu.

Výběr alternativy, indie, popu, rocku, ambient nebo electro music těšil téměř v každém čase od 16:45 až klidně do páté ranní hodiny. Horší je to s Main stage, kde občas hráli interpreti, kteří by se právě více hodili do komornějších prostor, kde by jejich hudba více vyzněla. To se dá říct například o The Kills, Two Door Cinema Club nebo White Lies. Naopak Biffy Clyro, alt-J, Jamie Cullum, Hurts či George Ezra získali výbornou odezvu od publika a velký prostor jim seděl.



7 dní

Pro to, aby mohl být festival tak dlouhý jako Sziget, potřebujete spoustu alternativní zábavy, která samozřejmě nechyběla. Od sportovího koutku, kde nechyběl volejbal, fotbal či fotbálek na pingpongovém stole, tu byly i prolézací hry nebo kolotoče. Samozřejmě nechyběl cirkus, ulička plná stánků pro nakupování nebo další zóny na odreagování. Samozřejmě je dobrou možností také navštívit přímo hlavní město Maďarska. Sziget také každý den vypravil posádku na Dunaj, kde nechyběl ani DJ. Jenže na festivalu jde především o hudbu a proto méně je někdy více. Kdyby letošní ročník měl pět dní, rozhodně by mu to prospělo. Především nedělní a pondělní program měly jedno společné. Tím je docela slabá nabídka. Chybělo pořádné lákadlo, trhák, naživo osvědčená kapela, nic. Velká jména duněla opět pouze z Telekom arény, kde zahráli třeba Steve Aoki nebo Paul Van Dyke. 

Nicméně jsou to jen výtky. Festival jako celek se samozřejmě vyvedl, ohromující a přátelská atmosféra festivalu vládla nad ostrovem i letos a ačkoliv tento ročník nebude končit na prvním místě, určitě přinesl skvělé momenty, které zůstanou dlouho v paměti. Pro příští rok však před organizátory leží velká výzva a uvidíme, jaký program se jim podaří připravit. První jména pro příští rok by měla být známá již na podzim.