Vychází ROCK LINE 1970-1974, pokračování o big beatu, beatu a rocku

Jana Kleinbauerová, 04. 02. 2019

Rock Line 1970-1974 je již čtvrté pokračování úspěšné řady kompilací Supraphonu, mapující vývoj československého big beatu, beatu a rocku na přelomu 60. a 70. let minulého století.

Po Beat Line 1967-1969 (2016), Big Beat Line 1965-1968 (2017) a Beat (Al)Boom 1968-1970 (2018) se dostaneme do první poloviny 70. let, zejména k poslednímu beatovému festivalu v roce 1971. Celkem 36 skladeb šestnácti československých kapel od Flamenga, Collegium Musicum, Blue Effect přes Progress Organization, Jazz Q až třeba po Bluesmen či Prúdy Tak jako kompilace předchozí, i Rock Line je hudebním zrcadlem doby.

Nástup normalizace se mimo jiné nese ve znamení utahování šroubů stranou a vládou. Mnoho muzikantů emigrovalo, jiní se ukryli do barových kapel, další se pokusili o sólovou popovou kariéru nebo se přidali do doprovodných souborů těch, kterým se to podařilo. Stále, zůstali ti, kteří zůstali u beatové muziky, která se postupně transformovala ve formálně komplikovanější a instrumentálně náročnější rock, občas propojený s prvky vážné, jazzové nebo lidové hudby. Tedy aspekty tvořící rock nově progresivním, pro fandy přitažlivě náročnějším na poslech.

Přes všechny překážky, jako vynucené změny názvů kapel a textů písní do češtiny, zkrácení účesů či méně avantgardní oblečení, stále přetrvávaly vzácné ostrůvky tolerance, přispívající k vcelku důstojné existenci. Napomohl tomu i fakt, že v edičních plánech Supraphonu a Pantonu zůstaly z uvolněných let 1968 až 1969 některé dramaturgicky předjednané tituly. Samozřejmě, že ne vše se skutečně podařilo realizovat, ale minimálně několik nahrávek s nepochybnou historickou super hodnotou bylo prosazeno díky lidem jako byl například producent Hynek Žalčík.

Rock Line z většiny reflektuje kapely hrající na 3. a posledním československém beatovém festivalu, který proběhl ve dnech 24. až 26. dubna 1971 v pražské Lucerně. I když byl oproti předchozím ročníkům hodně organizačně svázán režimem, i tak se během něj událo hodně hudebně objevného. Z vystupujících na tomto dvojalbu nenabízíme jen skladby karvinského Strakatého másla a bratislavských Ex-We Five, bohužel neexistující či nedostupné. Vedle tradičních největších center v podobě pražského a bratislavského rockového dění tu oprávněně najdete různě početné zastoupení z Brna, Ostravy, Olomouce či Nových Zámků. Tam všude stále ještě velmi mladí zpěváci a instrumentalisté dokazovali, jak obrovský a leckdy kvalitou mezinárodně srovnatelný pokrok učinili.

V některých případech se právě v tomto období vydané singly či alba dokonce staly jedněmi z absolutních vrcholů domácí rockové scény. Její perspektiva ovšem ve zbytku sedmé dekády rozhodně nebyla příliš optimistická. Mnohdy tak šlo o kapelové labutí písně, dnes s nádechem kultovnosti, viz Kuře v hodinkách, Město ER, Barnodaj, Provisorium aj. Ať už však byla budoucnost jakákoli, na Rock Line se objektivně zrcadlí stav české rockové muziky začátku 70tých let. Stav, který při pozorném poslechu vybraných šestatřiceti písní, ukazuje, že zdejší rocková scéna se mohla směle srovnávat s tou světovou. Že nadějná očekávání a přísliby leckdy už bohužel nedošly svého naplnění, je už jiný příběh...

ROCK LINE 1970-1974

CD1

FLAMENGO

1. Stále dál

2. Každou chvíli

3. Týden v elektrickém městě

BLUE EFFECT / MODRÝ EFEKT

4. Brother's Song

5. Směr jihovýchod

PROGRESS ORGANIZATION

6. Ikaros

7. We Can Work It Out