Ve střídání nálad jsou Mogwai opravdovými mistry

Skotští Mogwai se v poslední době více věnovali vydávání soundtracků než nahrávání studiových desek, ale nakonec se přeci jen fanouškové kapely dočkali. V pořadí devátá Every Country´s Sun obsahuje přitom vše, čím je tato čtveřice z Glasgowa snadno rozpoznatelná. Takřka nezpívá a nechává svými instrumentálními kompozicemi naplno rozehrát posluchačovu fantazii.

Základ tvoří mix kytar, kláves a elektroniky, jen energie a nálada skladeb je pokaždé jiná. Jednou se vezete na chytlavé kytarové melodii doprovázené výjimečně vokály (Party In The Dark), podobně jako v zasněně křehké 1000 Foot Face, abyste se vzápětí nechali strhnout orgiemi kytarově špinavých, až nasupených instrumentálek 20 Size nebo Battered At A Scramble. Mogwai dokonce přitlačí i na pilu v hardcorově podkreslené Old Poisons. Jenže i z této kanonády vede cesta. Tentokrát do propastně klidných hlubin oduševnělých kompozic, jakými jsou na desce Brain Sweeties, aka 47, či závěrečná Every Country's Sun.



Ve střídání nálad jsou Mogwai opravdovými mistry a pohrávají si s naší představivostí jako zruční žongléři. Člověk musí být tedy neustále ve střehu, aby všechny podněty vstřebal a nic mu neuteklo, ani sebemenší detail. A to se cení. Jen málokterá kapela se totiž může po více než dvaceti letech společného hraní pochlubit tím, že dokáže udržet posluchače neustále v napětí a má recept na to, jak uniknout všednímu stereotypu. Proto mohu desku doporučit všem, kteří se věčně nudí. S Mogwai na to nebudou mít čas.
Autor recenze: Roman News Zahrádka