Uzrála nová deska kapely Vintage Wine

Pražská pětičlenná kapela Vintage Wine se hlásí se svou třetí studiovou deskou a ačkoliv mohou na tuzemské scéně působit lehce bizarně, jedná se o velmi zajímavou, leč trochu bláznivou partu. Stylové zařazení si vypůjčím z jejich bandzone profilu a pakliže vás označení Celtic Thrash-Folk zaujal, stejně jako mě, pojďme si společně poslechnout novinku „Dryghtyn”.

Vítejte do světa fantasy

Kapela nechala odpočívat elektrické kytary a vsadila na mandolínu, rytmickou kytaru a housle. Už jen skladba nástrojů působí „archaicky”, ale pro celtic folk je to naprosto ideální. Samozřejmostí je velmi melodické pozadí jejich tvorby, kdy housle Mirka Pátka kvílí převážně ve vysokých frekvencích a unikátní zvuk mandolíny v podání Petra Poláka vás ihned nasměruje na nějaký odlehlý skotský nebo irský ostrov. Keltské vlivy se pravidelně dostávají například do punk rocku a populárních zahraničních kapel v tomto stylu můžeme napočítat hned několik. Vintage Wine však vsadili na jinou keltskou notu a celé album navodí uklidňující i napjatou fantasy atmosféru. Myslím, že i Gerald z Rivie by si s touto partou zanotoval.

Kde se tedy vzal ten thrash v žánru? Může za to jistě nakřáplý rockový zpěv Petra Poláka, ale samozřejmě i kompozice skladeb. Hned po intru to můžeme slyšet ve skladbě „Tribe”, která se houpá v klidných fantasy rytmech a přechází v dunivý rachot za výrazného přispění Martina Menšíka na bicí a kytaristy Jakuba Boháče. Skladbu uzavře rockový popěvek britské zpěvačky Marianne Faithfull, který se proslavil v hitu „The Memory Remains” od kapely Metallica. Hned vzápětí na thrashovou linku naváže skočná „You and Me”, která si nic nezadá s rockovými baladami dalších rockových velikánů. Samozřejmě, thrash se akusticky dělá složitě, tak to berte trochu s rezervou. V akustice každopádně ještě více vynikne důležitá role baskytary a přispění baskytaristy Pavla Pšeničky je tak více než zřetelné.

Melodie a kytarové vyhrávky však stále hrají prim. Nejveselejší pecky jsou bezesporu „Little Paddy” nebo „Old Johnny”, kde si pánové vypůjčili pasáž z hitu „Hit the Road Jack” od bluesového génia Raye Charlese. Kromě intra „Curse” je deska protkána krátkými atmosférickými vsuvkami, které ještě podtrhnou středověkou atmosféru, na níž celé album a tvorba Vintage Wine stojí. Na tyto krátké stopy tématicky navazují následující písně. V případě „March of the Dead” je to válečná „Warmachine” a temná „Funeral Pyre” zase pokračuje v posmrtné baladě „Exodus”. I přesto, že na albu najdeme i několik ryze pozitivních a rozveselených skladeb, je „Dryghtyn” velice melancholická nahrávka, včetně hořkosladkých „Free” nebo „Bealtaine Fires”. V tomto duchu deska začala a stejně tak i končí epilogem „Ride On” od irského skladatele jménem Jimmy MacCarthy.

Vintage Wine pojali svou lásku k celtic rocku velmi osobitě a „Dryghtyn” je pozoruhodná deska. Během poslechu jejich tvorba vzbuzuje unikátní středověkou fantasy atmosféru, kterou jistě jistě ocení nejen milovníci tohoto žánru. Keltské vlivy jsou slyšitelné v každé notě a v akustickém kabátě plném houslí je to poslech opravdu jedinečný. Máte-li chuť na zajímavých folklórní zážitek, Vintage Wine je skvělou volbou.