Trojalbum Evy Olmerové vzdává hold této osobité šansoniérce

Syrovým, neškoleným, ale výrazově bohatým altem i výjimečným cítěním disponovala zpěvačka Eva Olmerová (1934 – 1993). V lednu uplyne osmdesát let od jejího narození a při této příležitosti vydává Supraphon komplet 3CD s názvem Já hledám štěstí.

Jedna z našich prvních šansoniérek se věnovala především jazzu, k němuž ale přidávala také trampské písničky, country, gospel, šanson i chytrý pop. Sama nebyla ráda, když se o ní mluvilo pouze jako o jazzové zpěvačce. 

„Jsem zásadně proti škatulkování… cítím muziku, a proto ji i tvořím. Nechám se při zpívání vždy strhnout a improvizacemi vyjadřuji, co zrovna prožívám. Françoise Saganová někde napsala, že jazz je zrychlená bezstarostnost. Podle toho přece nemůžu být jenom jazzovou zpěvačkou, vždyť já se místo bezstarostnosti vyzpívám tak akorát ze svých životních trablů," řekla zpěvačka v časopise Melodie.

Dva ze tří disků jsou sestaveny tematicky. Svorník CD1 tvoří tradiční žánry country a gospel, které zastřešuje obecnější termín americana. Druhý disk obsahuje americké jazzové standardy, jež zabírají velkou část 20. století od Berlinovy trvalky Alexander’s Ragtime Band až po „zlatou éru” bossanovy, jež propojila sambu s jazzem. Třetí disk je sestavený coby výběr toho nejlepšího s důrazem na původní repertoár.

Foto: Pavel Vácha