Thrashoví titáni Debustrol už burácí na zimní CZ tour!

Pamatuji si dobře to energické období puberty po revoluci 1989, kdy začaly vycházet LP dnes klasických metalových kapel jako Arakain, Vitacit nebo Titanic. Thrashmetalovým uragánem, který v tuzemsku neměl téměř srovnání byl legendární debut Neuropatolog mladoboleslavských Debustrol. Jejich mladistvá energie a rebelský odpor k autoritám, který provázel celou generační vlnu konce století, se umně střetly s hudební produkcí tehdejších metalových gigantů Slayer nebo Kreator. S heslem rychle, tvrdě a nekompromisně se pod taktovkou frontmana, kytaristy a zpěváka Martina Kolínského, kterému dodnes nikdo jinak neřekne než Kolinss, jejich thrashmetalová tvorba trefila do vkusu českých fandů, kteří byli hladoví po kvalitní odpovědi z tuzemské scény. Album nabídlo spršku dnes klasických šlágrů jako Údolí Hádu, Vyznání smrti nebo Protest.

Pro mnohé dnes nedostižný Neuropatolog vyšel v roce 1991, o rok později čtveřice přišla s druhou desku pod názvem Svět, co zatočí s tebou, na které se skladatelsky podílel např. Miloš Dodo Doležal. Kapela se chtěla vyvíjet, nabídla zajímavá témata, jež se například projevily v sonzích Egypt nebo Sarkofág smrti. Ukázala i propracovanější skladby, např. titulní song nebo R.A.P.-L., které se staly živými tutovkami. Kdo však čekal další navazující vývoj, musel být třetí deskou v roce 1994 doslova šokován, neboť album Chytrá past bylo ve srovnání s předchozí tvorbou zcela jiné, mnohem melodičtější a částečně ovlivněno grungeovou vlnou. Ortodoxní thrasheři byli možná dotčeni, nicméně, kdo si celou desku poslechl vícekrát, musel zjistit, že Debustrol mohou stvořit i jiné nálady, než sekaný thrash a la Slayer. Důkazem byla třeba rozverná náladovka Abba nebo atmosférické songy jako Něco mi schází, za které se kapela rozhodně nemusela stydět!

O rok později se však kapela vrátila ke svému neúprosnému thrashovému výrazu na albu Vyhlazení, kde vynikly písně Papež, vrah, Hyenizmus nebo Síla bouře. I když rychlost nových tracků nedosáhla debutních kvapíků, tempo 40minutové nahrávky zůstalo nasazeno v intenzivním duchu od začátku do konce. Skupina se pak odmlčela na tři roky a připravila 16 (!) nových kousků pod názvem Pád do hrobu mrtvol. Samozřejmě nešetřila explicitní lyrikou, názvy songů jako Buď hnusnej jako bůh, Hniloba nebo Vítej v likvidaci. Po hudební stránce bylo slyšet zajímavé progresivní prvky, bylo patrné, že kapela nechce zůstat na místě. V roce 2001 však naservírovala do éteru Apokalismus, v němž se zrcadlilo válečné utrpení občanské války v bývalých balkánských státech. Co jiného si šlo představit pod skladbami Yugoslavia, Nenávist nebo Umučená? Kapela se stala zuřivou protiválečnou bandou se vším všudy. Kolinss se vrátil k dvouminutovým kouskům; brutální songy jako Lidský svině nebo Charles Manson cupovaly svými texty všechny skrupule! Experimentovat se však musí, což dokládá další album Steak, na kterém rozhodně překvapil provokativní obal, zvuková produkce i poetika některých písní. Třeba píseň Jennifer Lopez je dodnes unikátní svou neustále překvapující změnu nálad včetně flamencových pasáží!

O dva roky později Debustrol připravil reedici kultovního dema Vyznání smrti a v roce 2005 vydal další studiovou nahrávku s titulem Přerushit. Na albu zaujmou kontrasty, jsou tady opět kratičké agresivní songy jako Rozkaz nebo Semtexman ale i doomová sabatovka Smrtosabat, která je vrcholem albové deprese. K 20letům existence si pak kapela nadělila unikátní DVD XX. Let totálního masakru v roce 2006. O tři roky později se kvartet vrátil k tématice válečných masakrů na desce Rwanda. Nejen tahle nešťastná africká země byla zdrojem lyrické inspirace, na albu byly písně Aláhova krev, Bůh žehnej Americe, Vietkong. Vnímaví posluchači museli vytušit, kdo je Debustrolu trnem v oku. Sugestivní závěrečný song Tibet měl definitivně daleko ke klidným smířlivým duchovním chorálům! V roce 2011 se objevuje první oficiální živák Vyznání smrti. Thrashová stálice se poté odmlčela na dlouhých pět let.

V roce 2016 vychází desáté studiové album s názvem, které nemohl nikoho překvapit: Válka. Kolinss a spol. se ortodoxně vracejí k tématice brutality, válečného běsnění a násilí, kterého se lidstvo dopouští. První píseň Vraždící kov jako by po kytarové stránce věrně imitovala slayerovské postupy z druhé poloviny 80. let minulého století! Je sakra dobře, že tenhle odkaz po letech někdo drží. Možná, že kvarteto nakopla tehdejší slayerovská nahrávka Repentless, jež byla labutí (ale vše vysvětlující) písní velké americké legendy. Jako by po pauze debustrolská banda chytla druhý dech a vracela se do ultrarychlých tracků z 80ek, když si posluchač pustí písně Apokalypsa II. či Zakuklenci. Přidala k tomu strojově masážní Hlavně Ne o Lásce či Genocida. I po 7 letech je tento comeback jasným poselstvím nekompromisního českého thrashmetalu a definitivně nejlepší album kapely v 21. století!

Debustrol intenzivně koncertuje a u metalových fans slaví stálé úspěchy. Že chlapíci ani po desítkách let rozhodne nepatří do starého železa, potvrdili dvěma novými songy, Totalitní řád a Všichni chcípnou, které se na sklonku předminulého roku objevily v klipové parádě na kanále youtube.

Nekompromisní nářez jako by neustal po téměř 40 letech! Je evidentní, že co-vidová blasfemie a současné válečné či ekonomické depresárium je (a zřejmě nadále bude) živnou půdou pro současnou tvorbu kapely, která má svým nadupaným drajvem stále (a možná ještě více) co říci současné metalové scéně – odvážil bych se říci, a to nejen v tuzemsku! Debustrol připravil na začátek letošního roku turné pod názvem Vraždící propaganda, na kterém ho v různých lokacích doplní různé předkapely. První koncerty v Havlíčkově Brodě a v Jablonci nad Nisou už proběhly úspěšně o uplynulém víkendu, nyní se kapela chystá do Teplic a Pardubic, turné pak pokračuje v průběhu celého února a s lednovými gigy celkově čítá 15 zastávek.

Bylo by hříchem nezmínit samozřejmě personální obsazení Debustrolu. Line-up se během let měnil, ale vždy se ke každé studiové nahrávce sešel kvalitní tým. Kromě zmiňovaného frontmana Kolinsse (zpěv a kytary) hrají v současné sestavě ještě Zed (baskytara),  SestOnslaughter (kytara) a Herr Miller (bicí).

Jestli obě dvě výše zmiňované písně jsou předzvěstí nového (proti)válečného nářezu, který se zhmotní do další dlouhohrající desky, můžeme jen spekulovat, zatím je však možné kultovní ultra-moshery vidět v plné palbě naživo, a proto neváhejte. Uvidíme se v Teplicích!

Foto: web kapely, FCB

Zpracoval: David Frei