The Probe našli v hudbě hloubku a prostor pro vyjádření emocí

Přesně takový pocit jsem měla, když jsem odcházela příjemně překvapená z jejich koncertu v klubu Potrvá. Při poslechu písní místy až příjemně mrazilo. Klavír a zpěv v podání Astrid Hudečkové skvěle doplňuje hrou na kytaru a také zpěvem Miloš Červík. Violoncello dokonale ovládá Pepa Kaplan. Bez bicích se lze obejít, ale baskytara chybět nesmí. To je zase parketa Andreje Kostiće.

Dnes pro vás pár otázek k minulosti, ale hlavně o budoucnosti odpoví nejen usměvavá Astrid Hudečková a stejně naladěný Miloš Červík, ale i Andrej Kostic a Pepa Kaplan.

HK: V roce 2008 vznikla hardrocková kapela The Probe, Miloši, ty jsi byl jedním
ze zakládajících členů. Kdy začínaly úvahy o změně stylu? A hlavně, co vás k tomu kroku vedlo?

Miloš:"Když budu maximálně upřímný, necítil jsem se po hodinách agresivního zpěvu ve zkušebně dobře a taky se mi zdálo, že do toho nedávám maximum, všichni jsme stagnovali. V polovině roku 2011 jsme oslovili Astrid a pozvali ji do zkušebny …Bylo mi jasné, že to bude ten pravý fresh-air do kapely, která už nějakou dobu přešlapovala na místě. A to se taky potvrdilo. Šlo jí to od počátku báječně a já jsem se mohl konečně začít věnovat i hře na doprovodnou kytaru v kapele, což je disciplína sama pro sebe. Postupně jsme se v kamarádském duchu rozloučili s kluky ze staré The Probe. Jednou jsme se ve čtyřech sešli ve zkušebně, Mario, Astrid, Pavel a já, půl hodiny jsme na sebe jenom tak koukali a pak jsme dokončili My Moon, který jsem před časem rozpracoval a začali spontánně tvořit songy úplně jiného ražení, než do té doby. Mario toho měl v sobě hodně, co muselo ven, opravdu tvůrčí období, Astrid jeho nápady dokončovala svými melodiemi a texty, já jsem pracoval na kytaře a nosil vlastní kousky. Připojil se Pepa s cellem a Andrej s basou, a tak se narodila nová kapela, žánrově nepříliš vyhraněná, oficiálně zařaditelná možná jako indie-alternative soul."

HK: Co nebo kdo ovlivnil, abyste se stylově přeorientovali na indie-music?

Miloš:"Od začátku jsme chtěli být nezávislí na rozmarech hudebního průmyslu, neupsaní tradičnímu velkému labelu, plnohodnotně disponující právy na vlastní písničky - Indie jako Independent, Indie jako Individuals, a tak jsme tohle použili jako součást názvu hudebního stylu, ve kterém se naše tvorba pohybuje."

HK: Název jste nezměnili, ale styl ano. Jak reagovali vaši příznivci na koncertech na takovou změnu?

Astrid: "Jako první reagovali hlavně členové naší kapely – s několika jsme se rozloučili, ale v dobrém. Pořád hrozně rádi vzpomínáme na neskutečně rychlá metalová sóla Vladka a hutnou basu Honzy. Byly to divoký časy, neměli jsme stabilní zkušebnu a pořád jsme křižovali město s taškama plnýma kabelů… Když o tom přemýšlím, pořád něco někam převážíme. (smích)
Kamarádi kolem dlouho nevěděli, že jsme změnili styl. Než jsme vystoupili s novým repertoárem, trvalo nám to asi jeden a půl roku. Mezitím už se tak trochu zapomnělo na naše vyeskalovaná hardrocková čísla."

HK: Minulost je pryč, ale co budoucnost? Každý máme svoje přání... Čeho byste chtěli dosáhnout, a tak si splnit svůj sen?

Miloš: "Byl bych rád, abychom cestou postupného vývoje dokončili EP, potom dlouhohrající album a hlavně co nejvíce vystupovali. Já osobně bych si moc přál, aby se The Probe do budoucna mohla hudebně vyjadřovat i za hranicemi ČR, ale jedno po druhém."

Andrej: "Rád bych, aby kapela mohla strávit co nejvíc času ve studiích, experimentovat se zvukem a tvořit hudbu, která by byla zajímavou syntézou příběhu, rytmu a harmonie. Něco jako zajímavej a hodně napínavej film. Líbilo by se mi potom dělat s kapelou klipy, ale takovým způsobem, že bychom na to měli dostatek času, což je v dnešní uspěchané době bohužel velký problém."

Pepa: "Pro mě osobně by bylo největším mezníkem nahrání toho alba. EP je jedna věc, ale to je pouze ukázka toho, co bude následovat. Album by uzavřelo a shrnulo první kapitolu naší hudební tvorby a dalo nám i více prostoru k novým věcem."

HK: Vaše sestava se ustálila, máte nové a nové skladby. Na naší hudební scéně váš styl není tak častým. Nechystáte se vydat vaše první album?

Astrid: "Je krásný slyšet, že se naše sestava ustálila (smích). Často se mi zdálo, že se kapela vyvíjí tak divoce, že to celý nějak vyšumí a nezbyde nic hmatatelnýho… Jo, ten styl je pro nás samotný záhadou. Je vidět, že hudba umí říct víc než slova, protože my se prostě zařadit neumíme. V médiích uvádíme indie-soul-alternative, ale to pro spoustu lidí nepředstavuje nic konkrétního. Album je samozřejmě cíl, ale začneme lidem nejprve podávat jednohubky (smích). Tím myslím EP - bude to velký dobrodružství, objevování neznáma. Říkám to proto, že jsme zatím nepolíbený profesionální produkcí. Ecson Waldes, kterej ošéfuje recording, mix a mastering, si s námi „prvorodičkami" užije spoustu legrace a klopýtnutí. Hrozně se na to těšíme a jsme rádi, že napoprvé bude spolupráce probíhat zrovna s takovým profíkem. Všude na vlnách internetu je o něm samá chvála."

HK: Na koncertě jste se zmínili o natáčení thrilleru. Kdy, kde a na jaké téma? Můžete jej detailněji popsat?

Astrid: "Natáčení vypukne už tenhle víkend v Praze a v noci! Můžu k tomu jen říct, že ten thriller nám má pomoci odpropagovat kampaň na crowdfundingovém serveru HITHIT. Stejně jako mnoho dalších mladých kapel, i my potřebujeme pomoct s financováním prvního EP. Potřebujeme, aby nám teď lidi opravdu věřili, a my to dokážeme. Ještě můžu prozradit, že režírovat bude profesionální filmař a kaskadér Honza Loukota, kterej je myslím zárukou vysoký kvality toho snímečku.Já už v podstatě trpěla při focení na plakát k tomu thrilleru (smích). Všechno ale odtajníme až na začátku července během spuštění kampaně a budeme se doslova modlit, aby nás lidi podpořili. Věřím, že vše dobře dopadne a na začátku podzimu budeme mít v ruce skvělý EPčko, vymazlený do puntíku."

HK: Máte pro své fanoušky, kamarády, vzkaz, který byste jim chtěli touto cestou vyřídit?

Pepa: "Já bych rád poděkoval všem těm úžasným lidem, kteří chodí na naše koncerty. Bez nich bychom se totiž nikdy nedostali tak daleko."

Astrid: "Souhlasím, posluchači mají v rukou náš vývoj…"