Rozkvetlé písně Beaty Bocek jsou plné svobody

Tak tu po Dorotě Barové máme další mladou, ale již vyzrálou písničkářku z Těšínska, která zpívá polsky. Beatu Bocek, která nyní vydává album Ja tutaj mieszkam. Je zajímavé, že i když by obě dámy mohly zpívat česky, preferují polštinu. Důvodů může být více, třeba jim připadá zpěvnější, melodičtější, nebo nabízejí protiváhu stále se rozšiřující angličtině. Každopádně v jejich podání zní polština velice libozvučně.

Dorota dělá experimentálnější muziku, Beata zemitější, ukotvenější, ale stejně barevnou, propracovanou a skladatelsky i textařsky nápaditou. „Dej mi zdravý rozum, pane, ať vidí dobro kolem nás... Ať mám radost ze života, ať umím druhé potěšit," obrací se na Pána v jedné z mála česky zpívaných písní Beata. Navíc jediné skladbě, k níž nenapsala text, jedná se o zhudebněnou modlitbu Thomase Mora. A obdarována byla měrou vrchovatou, dobro vidí, dokáže přesně pojmenovávat a svými písněmi potěší každého otevřeného posluchače.

Stylově se Beata Bocek pohybuje mezi world music, folkem, folklórem a lehce přístupnou alternativou. Střídá jemné, lyrické písně, doprovázené hlavně kytarou, houslemi či flétnou s temperamentními, založenými především na akordeonu.

Beatiny písně rozkvétají

Úvodní O jednej pani patří k těm energičtějším, náležitě vygradovaným, kde se akordeon proplétá s houslemi, kytarou či kontrabasem. Nádherně čisté housle a flétna ovládají jemnější Mój sen, Ja tutaj mieszkam pohání harmonika, s níž Beatin zpěv dokonale souzní. Pochodový rytmus se v této skladbě naprosto přirozeně a funkčně střídá s melancholickými pasážemi.
Pocitově silná, posmutnělá píseň Bez łez jasně ukazuje jednu z nejsilnějších stránek písničkářky. Její skladby nádherně rozkvétají, začíná jednoduchým motivem, na který se nabalují další vrstvy a nástroje. Výborně pracuje s dynamikou a gradací, pro posluchače je radostí být u toho, jak se písně posouvají. Tato schopnost, dána zřejmě odněkud shůry, je typická pro většinu songů.
Pro zasněné je citlivé Pole maku či modlitba Taeba. V ní je krásný moment. Když zpěvačka prosí Pána o zdravý rozum, je pokorná, vážná, soustředěná. Když o humor a radost ze života, je veselá a pěvecky i hudebně rozpustilá. A takových silných okamžiků je na celé, velice sevřené nahrávce několik.

Emoce létají vzduchem

Beata Bocek výborně ovládá akordeon, kytaru, koncovku (většinou bývá na deskách jako zpestření, zde je to rovnocenný nástroj), mbiru a ukulele, ale především svůj hlas. Emoce létají vzduchem, umí vyjádřit bezstarostnou dětskou radost i hluboký smutek. Vše přesvědčivě, naplno, podmanivě. A když občas spustí bez nástrojů, jedná se až o mystický zážitek.
Díky výborně zvládnutému zpěvu a účasti dalších invenčních muzikantů (Tereza Včelicová – housle, viola, Filip Kramer – kontrabas, Anna Mikolajková – flétny, Christoffer Strandh – trumpeta, baskytara) s přehledem zvládá křehké balady, temperamentní songy s rockovou energií i francouzský šanson. Navíc přidává osobní, hodně pocitové a obrazotvorné texty, kterým zvukomalebná polština přidává další plusové body.

Beata Bocek je osobností, která je ve své hudbě dokonale svobodná. Tato hodnota vyzařuje z každé skladby a písničkářce se daří přenášet ji i na posluchače.