Rána jako z Disney Channelu

Bangerz je patrně nejvíce vypočítané riziko tohoto roku. Je to přeprodukovaná popová hudba pro střední proud a vděčné mainstreamové vidláky. Tím však nechci říct, že by Bangerz bylo špatné album, výsledný pocit však špiní všechno, co Miley Cyrus dělala před jeho vydáním. Album se snaží být ostřejší a drsnější, nicméně není. Ani hostování Nellyho, Future, Big Seana a Britney Spears z desky žádnou extrémně tvrďáckou záležitost neudělá. Už ne.

Nesuďme knihu podle obalu

Mezi všemi těmi vidláckými hip hopovými písněmi je pár i poměrně dobrých popových skladeb. Když pominu trapné a do nebe volající hudební video, „Wrecking Ball" je výborný song, který by měl dostat šanci od každého. Další velmi zábavný a sexy hit by mohl být „#GETITRIGHT", který měl patřit mezi singly. Pecka „Drive" zní skvěle, přesto to není úplně ono. Hodně potenciálních hitů naráží na úskalí kvůli produkci a producentovi s megalomanským pseudonymem Mike Will Made It. Nicméně všechna čest Miley Cyrus, že se snaží vymýšlet něco nového a nenalepí každé písni stejnou tvář. To dnes mnoho populárních zpěvaček nedělá.

Svěží, moderní pop bez falše

Co dělá tohle album dobrým albem, jsou zejména klidnější písně, často o zlomených srdcích. Doufám, že zpěvačka celou desku předělá do akustické podoby, protože si o to vyloženě říká a takto nahraná by mohla patři mezi ty vůbec nejlepší letos. Ať si o Miley Cyrus myslíte cokoliv, ona zpívat umí, jen svůj hlas často schovává za uměle a prvoplánovaně vytvořené beaty, které v písních jsou zkrátka proto, že se to tak dnes v popu dělá.

Tím nejlepším na albu je však pouze a jen Miley. Dejme stranou všechny její nemravné pohyby a trapné eskapády, mluvíme tu o dobré zpěvačce. Mohli bychom diskutovat o tom, zda-li se už úplně zaprodala šoubyznysu nebo ne, ale hloupá určitě není. Ví, že prodat sama sebe jen skrz hudbu není dnes jednoduché, proto se úspěšně ukazuje i jinak. Jakým způsobem, to už je ovšem zase druhá, podstatně smutnější kapitola.

Nemyslel jsem si, že bych na závěr recenze toto album doporučil, nicméně opak je pravdou. Po několikátém poslechu desce přicházím na chuť (vyjma šlágru „Wrecking Ball", z kterého mě už jde hlava kolem) a musím uznat, že se deska povedla. Je to trošku převařený pop s občasným více či méně povedeným featuringem, ale konečně je tu zase popík, kde exceluje interpret.

Bangerz má ještě jednu pihu na kráse a to je jeho délka. Je na desce poměrně dost vaty, ale počet kvalitních a opravdu povedených písní je zde dostatek. Zvláště, když se dostanete např. k předposlední písni „Maybe You're Right". Odhoďte všechny předsudky a poslechněte si desku dvacetileté holčiny, která svého času možná vypadala jako troska, ale všechno dokázala přetavit v opravdovou kvalitu. Holčiny, která neví kdo je, co chce od vztahu a která experimentuje se svým životem jako v hodině chemie na střední škole. Stojí to za to.