Putovní Ultima Ratio Festival přiveze melancholii všech barev do Prahy

Po loňském úspěchu se putovní Ultima Ratio Fest vrací do Čech. Jeho hvězdná sestava zaštítěná jmény Paradise Lost a Primordial tentokrát melancholii všech barev nedoveze do Brna, ale přímo do metropole. 6. října do MeetFactory.

Paradise Lost plamen anglického gothic doomu udržují už 35 let, a to i přesto, že se nikdy neváhali vydat na nové cesty a během kariéry si prošli mnoha žánry. Po svých deathmetalových začátcích vytvořili ikonické a žánr formující desky „Gothic", „Shades of God", „Icon" a „Draconian Times", aby pak nahráli  mainstreamovější „One Second" s vlivy synthpopu, darkpopové album „Host" nebo elektronické vlivy vstřebávající desku „Symbol of Life". Zásadní jsou ale jejich majestátní gotické momenty, jimiž se stali ne jen jednou z nejvýraznějších metalových kapel, ale také tou gotický subžánr definující a tou, co doom metal pozvedla na novou úroveň. Proto jsou průkopníci Holmes, Mackintosh, Aedy a Edmondson i headlinery letošního festivalu.

Druhým tahounem turné jsou irští Primordial. Vznikli v roce 1991 v Dublinu, takže též překročili svou třetí životní dekádu. Původně patřili k druhé vlně black/death/doomu, která se na přelomu 80. a 90. let rozmohla po celém světě, ale přidali k ní prvky irské tradiční hudby a kulturní, historické vlivy. Ani na svém právě vydaném, desátém albu „How It Ends" neztratili nic ze své vitality a energie, takže se fanoušci mohou těšit na hudbu pro temnou noc duše s jejich klasickým soundem tvořeným mixturou keltského folku a black metalu.

Finští melodici Omnium Gatherum u nás hrají pravidelně a pokaždé na pódium vlítnou s maximální intenzitou, takže sextet z Kotky vedený Markusem odehraje živelný koncert jako by se jednalo o jeho premiéru. Omnium se ale oproti svým žánrovým rivalům (Insomnium) nebojí šlápnout na plyn, ani použití progresivnější pasáže, čímž spolu s neomšelými, ale pro Finy opět signifikantními melodiemi neopakují vyřčené, ale objevují v melodickém death metalu neprošlapané cesty i se zachováním vlastního rozpoznatelného rukopisu. 

A ten mají i Harakiri For The Sky, kteří jsou jedni z nejvýraznějších představitelů post-blackmetalové vlny. Ve svém zvuku sice prvotní depresi a hysterické napětí už vyměnili za melodicky harmoničtější a náladami prosvětlenější polohy, ale plochy plné atmosfér naplněné temnými a zádumčivými tóny melancholie přetrvaly. Zklidněné atmosférické post-rockové plochy tu náladou v sobě s blackovou ostrostí nachází neuvěřitelné souznění, o čemž svědčí i řada oceňujících nominací.