Psaní písní mi teď jde mnohem rychleji než dřív, tvrdí Ivan Král

O tom, že slavný český rodák a spolupracovník řady rockových ikon Ivan Král vydává v září novou studiovou desku Always, už Hudební knihovna psala. A také o chystané biografii z pera jeho partnerky a manažerky Cindy Hudson, stačí klinout na tento odkaz. Je pro nás velkou ctí, že nám Ivan Král poskytl rozhovor.

HK: Kdybyste byl v Čechách, jel byste se do Trutnova podívat na koncert Patti Smith?
Ivan Král:„Rozhodně, ale protože už jsem zpátky v USA, budu se na ni muset zajít podívat někdy jindy."

V Americe mi chybí svíčková na smetaně

HK: Jak často se vůbec dostanete do Čech a co vás sem nejvíc táhne?
IK:„Snažím se přijet několikrát za rok, protože se mi stýská po domově. Chybí mi svíčková na smetaně i české kamarádství a přátelskost! Postrádám spojení s historií, které se jeví, když jsem v Čechách nebo na Moravě, jako úplná samozřejmost. A pochopitelně mi moc schází, že denně neslýchám svůj rodný jazyk."

HK: Nové album Always dělí od toho předchozího s názvem Photoalbum celých 12 let. Proč tak dlouho?
IK:„Povedlo se mi šťastně dokončit různé další projekty, takže už nic neomezuje moji kreativitu. Konečně můžu tvořit také pro své vlastní potěšení. Je mnohem jednodušší psát pro sebe, než pro ostatní, i když mám rád obojí."

HK: Kolik času jste strávil prací na novém albu? Psal jste tentokrát písničky pomaleji než v minulosti?
IK:„Vůbec ne, ve skutečnosti mi teď jde psaní mnohem rychleji než dřív. Už jsem měl v hlavě nashromážděných spoustu hudebních nápadů, z nichž jsem musel vybrat skladby, které se dostanou na nové album. Někdy mám pocit, jako bych se měl rozhodnout pro nejoblíbenější dítě – jak má člověk vybrat jedno? Díky tomu, že mám studio doma, můžu klidně tvořit třeba o půlnoci, kdykoli se mi zachce a mám tu správnou náladu. Obvykle přijdu se základní strukturou skladby a melodii pak dám Cindy, která píše texty. Společně už umíme pracovat docela rychle."

Na Always si dělám radost sám sobě

HK: Je Always po hudební stránce hodně odlišné od předchozího CD?
IK:„Ano. Poněvadž jsem teď zkušenější – jako hudebník i jako skladatel – dovolil jsem si být kreativnější a víc riskovat. Zatímco v minulosti jsem všechno nahrával tak, abych na sto procent uspokojil a potěšil posluchače, na Always si dělám radost také sobě. Je to album, které bych si osobně vybral a koupil sám pro sebe, protože nabízí velkou různorodost. Jsou na něm přímočaře rockové skladby jako „Ball and Chain", najdete tu také rhythm and blues, například v „Make Up Your Mind", následují citlivé balady typu „Angel” a jsou tu dokonce i písně jako „Mystery Girl" s jazzovým nádechem. K tomu jsem navrch přidal trochu detroitského street-smartu v „Back Off", takže je tady něco opravdu pro každého."

HK: Chystáte na podzim nějaké koncerty? Vyrazíte s novým albem na tour po klubech?
IK:„Už se těším, jak si zahraji v Lucerně (19. listopadu) a o den dřív v Brně. Mám skvělou kapelu, všichni jsme Češi."

Žádné drby, sex, drogy a dramata

HK: Co vás a Cindy přivedlo k myšlence napsat vaši biografii?
JK: „Ve Spojených státech už vyšlo obrovské množství úspěšných knih o newyorské hudební scéně 20. století. Za nápadem na moje paměti stojí Cindy Hudson, to ona je mým životopiscem a shodou okolností také mojí životní partnerkou. Ví o mně úplně všechno. Cindy usoudila, že můj příběh je mnohem zajímavější než většina těch, které četla ve všech těch knihách. Za ta léta, co jsme spolu, vyzpovídala mou rodinu i přátele, shromáždila fotky a utřídila vzpomínky, památky a další memorabilie. Výsledkem je nádherný příběh, plující od českého dětství přes přistěhovalecké prostředí a zkušenosti až do slavných dní ve společnosti hudebních osobností 70. let minulého století. Mojí jedinou podmínkou bylo, že vynechá drby, sex, drogy a dramata. Je tam hlavně spousta skvělých fotografií."

HK: Naplňuje vás víc skládání hudby, produkování alb nebo koncerty?
JK:„Mám rád všechny aspekty hudby, ale můj osobní favorit je ještě trochu jiný. Představte si zimní večer, venku už je tma a já jsem sám se svou kytarou a šálkem čaje. Žádné společenské závazky. Jsem svobodný, nic mě nesvazuje a můžu jen komponovat, celé dlouhé hodiny. Je to skvělý pocit – ztratit se v kreativitě a ztratit pojem o čase a realitě. To je opravdu úžasné."
Hodně podobných zimních večerů přeje a za rozhovor děkuje Hudební knihovna.

Foto: Roman Černý, Karel Cudlín