Letošní klubová scéna se pomaličku probouzí k životu a ačkoliv to stále ještě nebude plnohodnotná podzimní nadílka, nějaké zahraniční poklady si budeme moci užít. Jedním takovým pokladem byl koncert v pražském Roxy, kde zazářili ukrajinští Jinjer. Ti rozhodně nejsou žádným utajeným pokladem, jelikož se o nich moc dobře ví a po právu si lebedí na metalovém výsluní. V Praze se představila i francouzská progresivní parta Hypno5e a krajané hlavních hvězd, metalcoroví Space of Variations.

Právě oni moderní metalový večírek odstartovali, avšak svých třicet minut na pódiu nedokázali plně zužitkovat. Hned zkraje koncertu je zradila technika a celý koncert byl rázem kratší o spoustu drahocenných minut. Nicméně, jakmile si Space of Variations s technikou potykali, představili nám svůj ostrý melodický metalcore. Moderní metalová parta se v posledních letech stává více a více populární a snad je to i s přičiněním jejich slavnějších kolegů s Jinjer. Fakt, že na tomto turné Space of Variations byli naznačuje, že jde mezi těmito kapelami o blízkou spolupráci. Na turné spolu totiž nejsou poprvé. Space of Variations se prezentují poměrně agresivním metalcorem a může za to především zpěvák Dmitry Kozhukhar a jeho výrazný chraplák. Ten zaujal svým outfitem, kterým byla imitace neprůstřelné vesty s nakresleným terčem. Hudební zjemnění nabízí kytarista Oleksiy Zatserkovny svými čistými zpěvy, které doprovází i obecně pohodovější tempo. Jindy se jedná o velmi zajímavý, technický metalcore, který si můžete poslechnout na loňském EP „XXXXX” nebo na debutové desce „Mind Darknet” z roku 2018. Space of Variations jsou zajímavou moderní metalcorovou mašinou, která má potenciál jít ve stopách svých přátel z Doněcku.

Francouzští Hypno5e rychle přeladili na úplně jinou metalovou stanici. Avantgardní metalová čtveřice výrazně zpomalila a atmosféra se z agresivního metalcoru rychle proměnila v melancholickou progresivní jízdu. Tito pánové toho už mají spoustu za sebou. Brzy oslaví dvacet let na scéně, na kontě už šest desek a turné po Evropě i Spojených Státech. Z kapel, se kterými se vydali na cestu, vypíchnu jedno jméno: Gojira. Právě s jejich krajany v hudbě Hypno5e najdete mnoho spojitostí. Jemné zpěvné pasáže střídají drtivé těžkopádné sekvence a zpěvák Emmanuel Jessua vokální repertoár Joeovi Duplantierovi také závidět nemusí. Ideálním příkladem je jejich téměř čtvrthodinový epos „On the Dry Lake” z aktuální desky „A Distant (Dark) Source”. Ale dost srovnávání. Hypno5e dávají progresivnímu metalu unikátní tvář, kde se střídají nálady a každá píseň je plná překvapení. Je mi hanba, že jsem tuto kapelu úspěšně přehlížel a jsem rád, že jsem měl šanci vidět je při práci. V Roxy to bylo velmi příjemné „zklidnění” při stupňujícím se nadšení z blížícího se koncertu hlavních hvězd.

Aktuální superhvězdy moderní metalové scény si na tomto turné uzmuly spoustu prostoru. Aby Jinjer představili svou novou desku „Wallflowers” v plné parádě a zároveň se věnovali i svému staršímu materiálu, opanovali pódium téměř hodinu a půl. O jejich pozici na scéně progresivního metalu se tu bavit nebudeme, jen si dovolím poznamenat, že navzdory občasným radikálním názorům se bezpochyby jedná o jednu z celosvětově nejpopulárnějších metalových kapel současnosti. Návštěvnost v Roxy tuto skutečnost reflektovala více než příhodně. Jako by moje slova chtěli Jinjer potvrdit, když koncert odstartovali stejně jako album „Wallflowers”, tedy skladbou „Call Me a Symbol”. Z jedenácti skladeb na nové desce zahráli rovnou sedm, včetně mého oblíbence, skladby „Disclosure!”, kterou považuji za nejzábavnější na albu. Nechyběla samozřejmě titulní „Wallflowers”, silná „As I Boil Ice” nebo závěrečná „Vortex”, kterou Jinjer představili už před vydáním desky.

Zpěvačka Tatiana Shmailyuk se představila v nezvykle tmavém outfitu, který jakoby symbolizoval aktuální rozpoložení kapely, nastřádanou agresi a obecně temná témata, kterým se Jinjer věnují. I přesto ona, i ostatní členové kapely rozdávali úsměvy na všechny strany a koncert se nesl ve velmi uvolněném a příjemném duchu. Nesmírně talentovaní muzikanti se opět předvedli jako ti největší profesionálové. Sledovat bubeníka Vladislava Ulaseviche byla radost zejména v těch rychlejších pasážích, kupříkladu při skladbě „Mediator”, která je jako stvořená pro vynikající moshpit. Ten se také utvořil už při prvních tónech a za své snažení si publikum vysloužilo slova a gesta díků i od baskytaristy Eugena Abdukhanova a kytaristy Romana Ibramkhalilova. Ani skladby z nejagresivnější desky v kariéře nikomu nedělaly problémy a zpěvačka Tatiana se v dlouhých šatech zdánlivě ani nezpotila.

Nové skladby pravidelně střídaly ty starší, které byly a budou tahouny každého koncertu. Ať už jde o chaotickou „Ape”, melancholickou „Perennial”, reggae ochucenou „Judgement & Punishment”, válečnou „Home Back" nebo hypnotickou „I Speak Astronomy”. Do setlistu pražského koncertu se nevešel zástupce debutové desky „Cloud Factory” a několik dalších „klasik” pochopitelně vytlačily skladby nové. Jinjer nám už nabídli spoustu skvělé muziky jak skrze naše reproduktory, tak i na nespočetně koncertech. Vždyť v České republice odehráli už více než dvě desítky koncertů a soudě dle jejich apetitu to nevypadá, že by se jejich návštěvy u nás měly nějak omezit. Jinjer se vždy prezentují v naprosté pohodě, předvádí skvělé výkony a každý jejich koncert je vynikající zábavou pro všechny milovníky prvotřídního progresivního metalu. Ode mě tahle parta vždy dostane jedničku s hvězdičkou. Jen tak dál pánové a dámo.

Zdroj fotografií: Facebook kapely Jinjer
Autorka: Ilona Gerasymova (gerasymovailona.com)