„Pracovitá, invenční a taky skromná. Taková je kapela UDG,“ říká se smíchem bubeník Jugi.

Karel Souček, 03. 04. 2013

Poprockové kapele UDG se v poslední době velice daří. Loňské album Akrobat (zde recenze HK), i když se od předešlých desek výrazně liší, bylo příznivě přijato fanoušky i kritiky. Skupina k němu natočila již dva videoklipy, uspěla v soutěži Žebřík, pilně koncertuje a nyní se snaží dobýt Slovensko. O tom všem si Hudební knihovna povídala s bubeníkem a textařem UDG Tomášem Staňkem, zvaným Jugi.

HK: Připouštěli jste si, že celkem výrazná změna vaší muziky na Akrobatovi nemusí vyjít a fanoušci ji nemusí přijmout? Že ztratíte léta budované postavení jedné ze stálic klubové scény?
Jugi: Nedá se říci, že bychom se třásli strachem o něco, co jsme dlouho budovali. Spíš v nás byla určitá nejistota, jelikož jsme věděli, že nová deska prostě bude znít jinak než ty předchozí. A člověk nemůže nikdy stoprocentně odhadnout reakce svých fanoušků a být si jist, že směr, kterým se chce ubírat, je to, co chtějí slyšet i posluchači.

HK: Co a kdo stál za touto změnou? A shodli se na ní všichni členové UDG?
Jugi: V UDG rozhodně panuje shoda o tom, že kapela nesmí stát na místě, krnět a být pořád stejná. Klubová scéna se potýká s klesající návštěvností a kapela, aby uspěla a udržela se na vrcholu, musí být pracovitá, invenční a taky skromná. My jsme takoví. (smích)

HK: Nedávno jste se vrátili z prvních koncertů na Slovensku. Jaké jsou slovenské kluby a jací slovenští fandové rockové muziky?
Jugi: Máme za sebou sice teprve pár koncertů, ale i z toho se dá leccos vyčíst. Kluby jsou menší, hůř vybavené a není jich na Slovensku tolik jako v Čechách. Rozhodně ale mají atmosféru a Slováci se umí bavit. Láká nás hrát u našich východních sousedů co nejvíce. Je to pro nás cesta ke kořenům a takové dobrodružství. Bez odposlechů, bez honoráře, ale se zvláštní staronovou motivací přesvědčit lidi, že mají přijít i příště a říct kamarádům o super kapele. Rádi bychom si na Slovensku vybudovali podobnou pozici jako v Čechách.

HK: Proč jste si za předkapelu vybrali právě Smolu a hrušky?
Jugi: Důvod je prozaický. My je představíme našim českým fanouškům a oni nás svým slovenským. Jako kapely máme podobnou náturu. Koncert, energie, bar, mejdan a znova. (smích)

HK: Jaké výhody a nevýhody vidíte v tom, že nepocházíte z Prahy, ale z Ústí nad Labem?
Jugi: Těžká otázka. Prahu samozřejmě máme rádi, aktuálně bydlíme všichni v Praze a okolí. Myslím, že výhoda toho, že nejsme rodilí Pražáci, může být v tom, že nejsme žádní velcí "štýlkaři" a nepůsobíme arogantně, i když nevím. Myslím, že je to spíš o povaze, než místě, kde se člověk narodí.

HK: Nyní budete hrát hodně na majálesech. Co vás na těchto slavnostech nejvíc baví?
Jugi: Kotel lidí, super atmosféra, sluníčko a venkovno. (smích)

Hudební knihovna přeje kapele UDG, aby si na Slovensku vydobyla stejnou pozici jako má na české klubové scéně.

GALERIE